Článek
V prohlášení, pod nímž je mimo jiné podepsán i český prezident Miloš Zeman, se zmiňují výzvy, které evropské společenství čelí. Mezi nimi je i řešení klimatické krize. Právě v přechodu na udržitelný a klimaticky neutrální rozvoj má být podle unijních představitelů EU lídrem.
„Může se zdát, že za současného stavu není dostatek času na zevrubnou diskusi o budoucnosti Evropy. Právě naopak, pandemie covid-19 nám připomněla, co je v našich životech skutečně důležité: naše zdraví, náš vztah k přírodě, náš vztah s ostatními lidmi, vzájemná solidarita a spolupráce,“ uvedli.
Změny podnebí podpořily zrod viru
Evropští lídři v prohlášení vyzvali občany EU, aby využili konference, jež podle nich představuje jedinečnou příležitost k formování společné budoucnosti. „Potřebujeme silnou a efektivní Evropskou unii, Evropskou unii, která bude světovým lídrem v přechodu na udržitelný, klimaticky neutrální a digitálně podporovaný rozvoj. Potřebujeme Evropskou unii, se kterou se všichni dokážeme ztotožnit, jistí si vědomím, že jsme udělali maximum pro prospěch budoucích generací,“ uvedli.
Konference o budoucnosti Evropy označili za příležitost otevřeně hovořit o Evropské unii a naslouchat občanům, zejména mladým lidem.
Loňský rok v Evropě byl nejteplejším v historii měření
Unijní instituce již v polovině dubna na konferenci o budoucnosti Evropy spustili internetový portál, kam lidé mohou psát podněty k zásadním tématům a sdílet své představy o fungování Unie. Z digitální výměny názorů i navazující série veřejných diskusí chtějí politici příští rok čerpat podněty při rozhodování o budoucích prioritách.
Konference měla původně začít už loni na jaře. Kvůli covidové pandemii a dlouhým debatám mezi institucemi se však její začátek o rok zpozdil. Místo původně plánovaných dvou let mají obyvatelé či zástupci organizací a spolků na prodiskutování svých představ o unii rok.
| Prohlášení ke Dni Evropy: |
|---|
| Promluvme si o Evropě |
| Při příležitosti Dne Evropy bychom rádi vyjádřili přání všeho nejlepšího všem evropským občanům. |
| Letošní Den Evropy je svým způsobem zvláštní. Již druhým rokem ho totiž oslavujeme za náročných okolností pandemie COVID-19. Soucítíme se všemi, kteří kvůli tomu trpěli. |
| Letošní Den Evropy je také unikátní, protože představuje zahájení Konference o budoucnosti Evropy. Vyzýváme všechny občany EU, aby využili této jedinečné příležitosti k formování naší společné budoucnosti. |
| Okolnosti diskuse o budoucnosti Evropy se velmi liší od situace v předchozích letech. Může se zdát, že za současného stavu není dostatek času na zevrubnou diskusi o budoucnosti Evropy. Právě naopak, pandemie COVID-19 nám připomněla, co je v našich životech skutečně důležité: naše zdraví, náš vztah k přírodě, náš vztah s ostatními lidmi, vzájemná solidarita a spolupráce. Otevřela otázky ohledně způsobu, jakým žijeme naše životy. Ukázala silné stránky evropské integrace, ale i její slabiny. Musíme si o tom všem promluvit. |
| Výzvy, kterým jako Evropané čelíme, jsou rozmanité: od řešení klimatické krize a vytváření zelených ekonomik, a to při souběžném vyvažování rostoucí soutěživosti mezi globálními aktéry, až po úsilí o digitální transformaci našich společností. Budeme muset vyvinout nové způsoby a nová řešení. V demokracii spočívá síla v zapojení mnoha hlasů našich společností do hledání nejlepší cesty vpřed. Čím více lidí se účastní široké a otevřené diskuse, tím lépe pro naši unii. |
| Evropský projekt nemá v historii obdoby. Je to 70 let od podpisu Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a 64 od vzniku Evropského společenství v Římě. V dané době evropští představitelé našli způsob, jak sjednotit válkou zničenou Evropu. Před třiceti lety se východ a západ Evropy začaly těsněji propojovat. Velmi odlišné země se spojily a vytvořily Evropskou unii. Každá země má své vlastní historické zkušenosti a břemena minulosti, kterými se zabývá jak sama, tak i ve vztazích s ostatními zeměmi. |
| Evropský projekt je projektem míru a usmíření. Bylo tomu tak od jeho počátku a zůstává tomu tak i dnes. Obhajujeme společnou strategickou vizi pro Evropu, Evropu, která je ucelená, svobodná, jednotná a mírová. |
| Všechny základní principy evropské integrace jsou i dnes nesmírně důležité: svoboda, rovnost, dodržování lidských práv, právní stát a svoboda projevu, solidarita, demokracie a loajalita mezi členskými státy. Jak můžeme společně zajistit, aby tyto základní principy evropské integrace zůstaly relevantní i do budoucna? |
| Přestože se Evropská unie může někdy jevit jako nedostatečně vybavená, aby dokázala čelit mnoha výzvám, které za poslední desetiletí vyvstaly - od hospodářské a finanční krize, po úsilí o nastavení spravedlivého a rovného migračního systému EU a pokračující pandemii - jsme si vědomi, že by bylo pro každého z nás mnohem těžší, kdybychom byli sami. Jak můžeme nejlépe posílit evropskou spolupráci a solidaritu a zajistit, abychom se dostali ze zdravotní krize způsobem, který nás učiní odolnějšími vůči budoucím výzvám? |
| Potřebujeme silnou a efektivní Evropskou unii, Evropskou unii, která bude světovým lídrem v přechodu na udržitelný, klimaticky neutrální a digitálně podporovaný rozvoj. Potřebujeme Evropskou unii, se kterou se všichni dokážeme ztotožnit, jistí si vědomím, že jsme udělali maximum pro prospěch budoucích generací. Společně toho můžeme dosáhnout. |
| Konference o budoucnosti Evropy bude příležitostí otevřeně hovořit o Evropské unii a naslouchat našim občanům, zejména mladým lidem. Vytváří prostor pro dialog, rozhovory a diskuse o tom, co od EU očekáváme a k čemu můžeme přispět již dnes. |
| Musíme myslet na naši společnou budoucnost. Z toho důvodu vás zveme, abyste se zapojili do diskuse a společně pomohli najít cestu vpřed. |
| Miloš Zeman, prezident České republiky |
| Alexander Van der Bellen, prezident Rakouské republiky |
| Rumen Radev, prezident Bulharské republiky |
| Zoran Milanović, prezident Chorvatské republiky |
| Nicos Anastasiades, prezident Kyperské republiky |
| Kersti Kaljulaidová, prezidentka Estonské republiky |
| Sauli Niinistö, prezident Finské republiky |
| Emmanuel Macron, prezident Francouzské republiky |
| Frank-Walter Steinmeier, prezident Spolkové republiky Německo |
| Katerina Sakellaropulosová,,prezidentka Řecké republiky |
| János Áder, prezident Maďarska |
| Michael Higgins, prezident Irska |
| Sergio Mattarella, prezident Italské republiky |
| Egils Levits, prezident Lotyšské republiky |
| Gitanas Nauséda, prezident Litevské republiky |
| George Vella, prezident Maltské republiky |
| Andrzej Duda, prezident Polské republiky |
| Marcelo Rebelo de Sousa, prezident Portugalské republiky |
| Klaus Iohannis, prezident Rumunska |
| Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky |
| Borut Pahor, prezident Slovinské republiky |