Hlavní obsah
Belgický premiér Charles Michel Foto: Piroschka Van De Wouw, Reuters

Belgický premiér zpochybnil členství zemí Visegrádu v Schengenu

Tím, že tvrdohlavě odmítají projevit byť minimální solidaritu v migrační otázce, otevírají státy visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) debatu o tom, zda by měly setrvat v schengenském prostoru. Na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie to v pátek řekl belgický premiér Charles Michel, informoval místní list Le Vif. Země EU se podle očekávání na vrcholné schůzce neshodly na reformě azylového systému.

Belgický premiér Charles Michel Foto: Piroschka Van De Wouw, Reuters
Belgický premiér zpochybnil členství zemí Visegrádu v Schengenu

"Tím, že tvrdohlavě, opakovaně, systematicky odmítají prokázat aspoň minimální solidaritu, otevírají automaticky politickou debatu o schengenském prostoru, ve skutečnosti právě otevírají (otázku) jejich vlastního setrvání v schengenském prostoru," řekl belgický premiér Michel s odkazem na země visegrádské čtyřky a jejich postoj k migraci. "To, co říkám, podporuje stále více a více lidí u (jednacího) stolu," dodal.

Michel už v minulosti kritizoval údajně nedostatečnou solidaritu zemí východní částí Evropské unie v migrační krizi. "Není možné, aby některé země považovaly EU za bankomat, ze kterého mohou dostávat podporu na svůj hospodářský rozvoj, a zároveň odmítat princip solidarity v otázce migrace," řekl v pátek liberální belgický premiér.

„Okamžik pravdy”

Podle něj dříve či později přijde v otázce migrace "okamžik pravdy". "Pokud budeme zneužívat migraci kvůli volbám, což se děje všude v Evropě, oslabíme Evropu tím, že ji budeme prezentovat jako neschopnou navrhnout řešení hlavních výzev," uvedl předseda belgické vlády, kterou před časem kvůli sporu o globální pakt OSN o migraci opustila nejsilnější koaliční strana - vlámští nacionalisté.

Páteční kritiku na adresu zemí visegrádské čtyřky Michel pronesl po skončení summitu, na kterém se nepodařilo v otázce migrace dosáhnout prakticky žádného pokroku. Státy EU se shodly pouze na tom, že v boji s migrací budou dál klást důraz zejména na ochranu vnějších hranic a na spolupráci s tranzitními státy. Rozpory ovšem nadále panují v otázce reformy azylového systému nebo posílení reformované agentury Frontex, tedy navyšování počtu příslušníků evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Jedním ze sporných bodů zůstává návrh komise z roku 2016 na reformu takzvaného dublinského systému, tedy pravidel určujících, která ze zemí řeší azylové žádosti.

Země visegrádské čtyřky včetně Česka dlouhodobě odmítají přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie. Ani jedna z nich se také nepřipojila k globálnímu paktu OSN o migraci, který tento týden na konferenci v Marrákeši přijalo 164 zemí světa.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků