Hrdina z Černobylu spáchal sebevraždu, údajně za to může seriál

Tehdy osmadvacetiletý Žusupov, pocházející z Kazachstánu, dorazil na místo tragédie v první vlně a pomáhal odklízet následky výbuchu jaderného reaktoru. Přestože měl narozdíl od mnoha jiných štěstí a katastrofu přežil, letos v červnu spáchal sebevraždu skokem z výškové budovy v kazašském městě Aktobe.

Podle jeho okolí může za sebevraždu především oživení hrůzostrašných vzpomínek v rámci televizního vysílání. „Všichni jsme se na ten seriál dívali a měli jsme slzy v očích,” vysvětluje Žusupovova dcera Gaukhar.

Kromě vzpomínek zřejmě mysl 61letého muže trápila rovněž pozice, do níž se po havárii dostal. Pracovníkům, kteří při výkonu práce čelili radioaktivnímu záření, režim sliboval zvýšení penze a byt, na Žusupova se však nedostalo.

Místo slibovaného bytu dostal Žusupov s manželkou a pěti dětmi jeden ušmudlaný pokoj na ubytovně v Kazachstánu. O pohádkové penzi si rovněž mohl nechat jen zdát, činila v přepočtu necelou tisícikorunu.

Dál pracoval v nebezpečném prostředí - v Semipalatinském jaderném polygonu, kde se testovaly jaderné bomby.

„Nikdo nám tehdy neřekl, co se tam stalo a co tam jedeme dělat,” vzpomínal na Černobyl v dřívějším rozhovoru Žusupov, jenž na místě řídil traktor odvážející trosky reaktoru. Po roce 1986 u něj došlo k rapidnímu zhoršení zdraví, trpěl nesnesitelnými bolestmi hlavy, upadal do bezvědomí a trávil stále více času v nemocnici. Přesto se jeho jméno ze seznamu černobylských hrdinů, navzdory vyznamenání z devadesátých let, údajně „ztratilo”.

Podle jeho dcery se otec nikdy nevyrovnal s tím, že nemohl se svojí rodinou bydlet ve slibovaném bytě, přesto zůstával až do konce života pozitivní a věnoval se vnoučatům.