Toto oddělení je podle Groota historicky odpovědné za vztahy se skupinami, v širším měřítku se ale soustředí i na názory v cizích zemích. Dlouhodobým cílem oddělení je podpora jakéhokoliv záměru, který si vytyčí komunistická strana, uvedl Groot.

„Cílem oddělení je propagovat cíle komunistické strany, což se dnes shoduje s cíli (čínského prezidenta) Si Ťin-pchinga. Aktuálně je to úspěch iniciativy nové Hedvábné stezky, umlčení či delegitimizace kritiků strany,” řekl.

Čaputová vyjádřila znepokojení nad stavem lidských práv v Číně

Oddělení se podle něj snaží vyhledávat a podporovat lidi, jejichž názory souzní s názory čínské vládnoucí strany. Podpory se od něj dočkají i kritici oponentů Číny.

Čínské organizace v zahraničí, například Konfuciovy instituty v areálech univerzit, které vyučují čínskou kulturu, mají podle Groota vždy politické cíle: „Musejí se držet linie komunistické strany a vykonávají úkoly pracovního oddělení. I když často mají některé prvky nestátních neziskových organizací, v konečném důsledku stejně musí podporovat cokoliv, co si přeje čínská komunistická strana.”

Zaměstnanci Huawei mají vazby na čínskou armádu, odhalila studie

V zahraničí se podle Groota oddělení zaměřuje na lidi z čínských komunit. Snaží se však také vytvářet pozitivní přátelské kontakty se zahraničními vrcholnými podnikateli, akademiky, politiky a zástupci kultury, které nejsou přirozenými podporovateli čínských komunistů: „Jde například o intelektuály, podnikatele, etnické menšiny, čínské menšiny v zahraničí.”

Oddělení se je snaží nepřímo přimět k tomu, aby podporovali zájmy Číny a tamních komunistů: „Mohou je například pozvat do Číny, nabídnout jim konzultantské pozice, dávat jim ocenění, zvát je na různé akce a posilovat tím jejich sympatie k zájmům Pekingu. Pokud někoho chtějí umlčet, tak přijde o kontakty i pozvánky.” Řada lidí podle něj nepozná, že se stala cílem činnosti oddělení, další si to nepřipouští.

Zeman se v Pekingu zastal Huawei. Mluvil o nepodložených obviněních

Za typický příklad krátkodobějších akcí podporovaných oddělením považuje Groot protesty, které se konaly v roce 2016 v reakci na verdikt mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu poté, co odmítl čínské územní nároky v Jihočínském moři: „Demonstrace uspořádaly čínské komunitní organizace v Austrálii, USA či Kanadě.”

Pracovní oddělení jednotné fronty podle Groota vyvíjelo činnost po roce 1949 po vyhlášení Čínské lidové republiky, ale i v 80. letech při ekonomických reformách. Pod současným prezidentem Si Ťin-pchingem značně posílilo a získalo prestiž, což do něj přitahuje schopnější lidi. Si podle Groota připisuje práci oddělení důležitost mimo jiné kvůli tomu, že do ní byl zapojen jeho otec a na několika úrovních i on sám.