Čtyři sourozenci nepředstavovali tehdy v padesátých letech, kdy švédský model státu blahobytu mířil do svých zlatých let, nic výjimečného.

Sven spolu s manželkou vychoval dceru a syna, dočkal se vnoučete, avšak pravnoučata si zatím dávají načas. „Vnučka Ingrid má zajímavou práci, živí se jako počítačová grafička. S přítelem se do rozšiřování početního stavu nijak nehrnou. Navíc řeší něco, co jsem neznal ani já, ani moji rodiče: potomstvo se stalo nákladnou záležitostí,“ svěřil se televizi SAT 1.

Počet bezdětných rapidně roste, zatímco množství žen, které mají tři nebo více dětí, výrazně klesáfinské sdružení pro rodinu

Od Kodaně po Severní mys, od Helsinek po Reykjavík zjistili demografové dvě skutečnosti: snižuje se počet velkých rodin a ženy odkládají založení rodiny do stále vyššího věku. Uvedený trend nelze vysvětlit jen jednou příčinou, nejčastěji se ale hovoří o finanční nejistotě a prudkém nárůstu cen za bydlení.

Znamená to ovšem, že lidí v produktivním věku platících daně, z nichž se hradí severský model sociálního státu, bude ubývat.

Peníze a kampaně

„Potřebujeme víc dětí! Nemyslím si, že bych musela někomu vysvětlovat, jak se to dělá,“ připomněla podle agentury AFP, byť suchým humorem, norská premiérka Erna Solbergová, že i její země přestala být v raketově stárnoucí Evropě baštou vysoké porodnosti.

ČTĚTE TAKÉ
Norsko vyhostilo polského konzula, který hájil děti proti Barnevernetu

Recepty odborníků, jak řešit nepříliš optimistickou situaci, se liší. V Norsku jistý ekonom navrhl, aby vláda přispěla matkám za každé dítě půl milionem norských korun (1,3 milionu Kč) na penzijní spoření.

Jiný naopak přišel s nápadem, aby ženy, kterým je padesát a neměly děti, musely poskytnout vládě milion norských korun (2,6 milionu Kč).

Porodnost je teď historicky nejnižší
V roce 2017 poklesla porodnost v Norsku, Finsku a na Islandu na historické minimum
Na jednu ženu připadalo v průměru pouze 1,49 až 1,71 dítěte. Přitom ještě před pár lety se jednalo o 2,1 potomka. To je počet nezbytný k tomu, aby populace zůstaly bez přísunu obyvatel zvenčí stabilní
Ve všech severských zemích se porodnost začala snižovat po finanční krizi po roce 2008

Finské obce se již rozhodly pootevřít pokladny a povzbudit občany, aby se pod peřinami více snažili. Město Miehikkla, v němž žijí dvě tisícovky obyvatel, nabízí za každé v něm narozené a vychované dítě deset tisíc eur (260 tisíc Kč).

„Počet bezdětných rapidně roste, zatímco množství žen, které mají tři nebo více dětí, výrazně klesá. Takový trend je v moderních dějinách naší země neslýchaný,“ přiznává Anna Rotkirchová z Finského sdružení pro rodinu.

V Dánsku začali věnovat zvýšenou pozornost mužům, kteří se chtějí stát rodiči ještě méně než tamější ženy. Rozsáhlá kampaň je upozorňuje, že se kvalita spermatu s postupujícím věkem snižuje.

Migranti spásou?

„Dánové se rozhodnou mít buď rodinu s dvěma až čtyřmi dětmi, nebo žádné potomky,“ upřesňuje Jes Sögard z Ústavu sociálního lékařství Aarhuské univerzity. Skandinávie v té či oné podobě sází také na migraci. Porodnost přistěhovalců ale vzbuzuje i nemalé obavy.

Norský exministr Per-Willy Amundsen se dostal do titulků, když navrhl, aby dávky na mateřskou výrazně klesly u žen se čtvrtým a dalším dítětem. „Cílem je omezit Somálce, kteří jsou – aspoň pokud se týká dětí – produktivnější než etničtí Norové,“ podotkl.

Navíc strategie, podle níž budou migranti vytvářet hodnoty nezbytné pro udržení štědrého státu, naráží na realitu. Julia Hastingsová z univerzity v britském Bristolu zjišťovala v Malmö, městě s nejvyšším počtem cizinců, spolu s místními kolegy, kolik běženců z roku 2015 se uchytilo na pracovním trhu.

„Pracovní místa, včetně těch ve státních službách, si zajistilo 18 procent. Jinak řečeno: 82 procent nežije z výplaty,“ upozornila Hastingsová v listě The Daily Telegraph s tím, že švédský mainstream o takové jobovky nestojí.