Země EU začaly uznávat Guaidóa venezuelským prezidentem, rozhodne i česká vláda

„Španělská vláda oznamuje, že oficiálně uznává Juana Guaidóa za prezidenta Venezuely,“ řekl v pondělí Sánchez. Učinil tak poté, co dal před osmi dny lhůtu autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi k oznámení nových prezidentských voleb. Ultimátum dalo Madurovi také několik dalších evropských zemí, například Francie, Švédsko nebo Velká Británie.

Guaidó musí podle španělského premiéra „co nejdříve uspořádat svobodné volby, protože o své budoucnosti musí rozhodnout venezuelský lid".

Vzhledem k tomu, že Maduro odmítl vypsat nové prezidentské volby s tím, že „se nezachová zbaběle tváří v tvář tlaku těch, kteří požadují jeho odchod”, k uznání Guaidóa přistoupily jak Francie, Švédsko, tak Velká Británie či Rakousko.

Ministr zahraničí Petříček (ČSSD) dopoledne oznámil, že vládě na jejím pondělním zasedání předloží návrh na a uznání Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely.

Petříček  již dříve uvedl, že podporuje snahy venezuelské opozice o demokratizaci země a dodal, že česká diplomacie bude své kroky koordinovat s Evropskou unií.

„Madurův režim nesplnil lhůtu k oznámení svobodných a spravedlivých voleb. Proto v souladu s venezuelskou ústavou považujeme od tohoto okamžiku za legitimního prezidenta Juana Guaidóa,” napsal na Twitteru rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Podobně se vyjádřil také britský ministr zahraničí Jeremy Hunt. „Nicolás Maduro neoznámil prezidentské volby do osmi dnů, ve lhůtě, kterou jsme mu dali. Takže spolu s evropskými spojenci uznáváme Guaidóa dočasným prezidentem, dokud nebudou uspořádány regulérní volby,” napsal Hunt na Twitteru.

Rusko postup zemí Evropské unie odsoudilo. Podle Kremlu jde o snahu legitimizovat uzurpaci moci, navíc je to vměšování do záležitostí jiné země.

Šéf venezuelského parlamentu a předák opozice Juan Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb.

Jako první Guaidóa podpořily USA a po nich dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.

Autoritářský prezident Nicolás Maduro varuje, že současná politická krize v zemi může vyústit v občanskou válku. Výzvu k vypsání předčasných voleb Evropské unie odmítl a varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se nevměšoval do vnitřních záležitostí Venezuely.

Šéf Bílého domu přitom v rozhovoru pro stanici CBS připustil, že nevylučuje vojenskou intervenci. V takovém případě by ale podle Madura Američané dopadli jako ve Vietnamu.

Jihoamerická země, která má největší zásoby ropy na světě, je vyhladovělá. Nemá prostředky na to, aby mohla těžbu zajišťovat.