Článek
Merkelová je přesvědčena, že díky závěrům summitu včetně dodatečných dohod se Španělskem a Řeckem jsou splněny požadavky sesterské strany Křesťansko-sociální unie (CSU) a jejího šéfa Horsta Seehofera.
Právě spor o řešení migrace mezi kancléřkou a Seehoferem, který navíc zastává post spolkového ministra vnitra, odstartoval v Německu vládní krizi.
Ministr vnitra chce migranty, kteří už byli registrováni v jiné členské zemi EU, vracet přímo z německé hranice, kancléřka to odmítá. Obává se totiž, že Seehoferova idea by způsobila dominový efekt a vedla k faktickému zániku schengenského prostoru volného pohybu.
Kancléřčin optimismus po summitu ovšem poněkud zchladil italský premiér Giuseppe Conte. Ten odmítl, že by se s ní dohodl na zpětném přebírání migrantů, kteří o azyl požádali v Itálii a následně se dostali až k německým hranicím. „Žádnou konkrétní dohodu jsem s Merkelovou nepodepsal,“ řekl. Itálie podle něj dostala přibližně 80 procent toho, co před summitem žádala.
Běženci se snaží překonat Středozemní moře
Kancléřka je přesto přesvědčena, že dohody ze summitu jsou krokem správným směrem, který zlepší kontrolu vnější hranice EU a který řeší také otázku následných přesunů migrantů mezi státy unie.
Zda „vyloďovací“ střediska mimo Evropu, posílení evropského rozpočtu určeného pro migraci a posílení unijní podpory libyjské pobřežní stráže budou fungovat, to ukáže až praxe, uvedl šéf Evropské rady Donald Tusk.
Kancléřka Merkelová upozornila, že při vzniku středisek mimo EU, kde by měli být vyloďováni migranti zachránění na moři, bude třeba spolupráce příslušných zemí, kooperace Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a také plný respekt k mezinárodnímu právu.
Zdůraznila, že se její základní postoj k azylové otázce migrace nezměnil. Německo by podle jejího názoru nemělo jednat „jednostranně, nesladěně a na úkor třetích stran“.