Substancí označovanou jako novičok byli 4. března v jihoanglickém Salisbury podle Londýna otráveni dvojitý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Británie z odpovědnosti za útok obvinila Moskvu, která jakýkoli podíl na otrávení Skripalových popírá. [celá zpráva] Obviňuje přitom pět států včetně Česka a Slovenska, že použitá látka mohla pocházet od nich. [celá zpráva]

Uglev, který je nyní v důchodu, na vývoji látky podle svých slov pracoval spolu s dalším vědcem Vilem Mirzajanovem, který nyní žije v USA. Projekt podle něj vedl vědec Pjotr Kirpičov, pracovník Státního vědecko-výzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT), který je prý skutečným „otcem” jedu.

Čtyři druhy jedu

Podle Ugleva se pod názvem novičok, který vznikl mimo vývojové laboratoře, skrývá skupina čtyř jedovatých látek, které chemik označil podle data jejich vzniku jako A-1972, B-1976, C-1976 a D-1980. První tři jsou v tekutém stavu, čtvrtá je prášek. Jde o organické sloučeniny fosforu s nervově paralytickým účinkem, které se odlišují způsobem vytvoření i bojového užití.

Ve skupině vedené Kirpičovem vzniklo podle Ugleva několik set modifikací látek tohoto typu. „Žádné nově vyvíjené látky je svými toxickými vlastnostmi nemohou překonat,” řekl vědec. Jednou z těchto substancí byli v roce 1995 v Rusku otráven bankéř Ivan Kivelidi a jeho sekretářka. Látku, která byla aplikována na telefonní sluchátko, vyvíjela Uglevova skupina, několikrát byl prý tenkrát vyslýchán policií.

Otravné látky se vyvíjely na zakázku sovětského ministerstva obrany, řekl Uglev. Skupinu novičok podle něj vyráběly laboratoře v povolžském městě Volsk. Podle dřívějších informací šlo o město Šichany, které je od Volska vzdáleno 13 kilometrů. Obě města jsou nepřístupná cizincům.