Podle Wöllera by uvažovaná změna azylových pravidel byla pro Německo nespravedlivá. Počítá totiž, že by nově příchozí uprchlík nemusel nutně podávat žádost o azyl v zemi, kde překročil hranice EU, ale mohl by tak učinit i tam, kde žijí jeho příbuzní. Návrh reformy tzv. dublinského systému, který upravuje azylová řízení v Evropské unii, představil loni v listopadu v europarlamentu (EP) tamní výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. EP na jeho základě nyní vyjednává s členskými zeměmi.

Wöller má za to, že reforma by byla pro Německo velmi nevýhodná. Pokud by v Německu nově mohli žádat o právo o azyl i příbuzní migrantů, kteří už v zemi žijí, postavilo by to podle saského ministra německé obce před další velký problém a mohlo by to ohrozit společenský smír.

Dá se totiž očekávat, že takové pravidlo by razantně zvýšilo počty nově příchozích žadatelů o azyl a mohlo by způsobit druhou přistěhovaleckou vlnu, která by byla pro občany „další obrovskou zatěžkávací zkouškou“.

„Nemůžeme žádat po německých občanech ani po uprchlících a žadatelích o azyl, kteří u nás řádně získali ochranu a pomoc, aby čelili druhé přistěhovalecké vlně stejné jako v letech 2015 a 2016,” řekl Wöller.

Na vrcholu takzvané migrační krize v roce 2015 do Německa přišlo 890 tisíc žadatelů o azyl, o rok později dalších 280 tisíc.