Novou stranu Petryové doprovodí občanská platforma s názvem Modrá změna (Blaue Wende), ve které se budou moci lidé „angažovat se stranickou knížkou i bez ní, a to nezávisle na barvě”.

Bývalá předsedkyně AfD oznámila pouhý den po zářijových parlamentních volbách, že odchází ze strany, za kterou byla zvolena do Spolkového sněmu. Nadále bude ale poslankyní. Své rozhodnutí odejít zdůvodnila tím, že se strana zradikalizovala. [celá zpráva] Petryovou následovalo několik dalších členů strany, například předseda její buňky v nejlidnatější spolkové zemí Severní Porýní-Vestfálsko a manžel Petryové Marcus Pretzell. [celá zpráva]

O vzniku Modré strany se spekulovalo. Po odchodu z AfD si Petryová zaregistrovala doménu se stejným jménem. [celá zpráva]

Týden před volbami

Podle ústřední volební komise vznikla Modrá strana 17. září, tedy týden před parlamentními volbami, v nichž Petryová kandidovala do Spolkového sněmu ještě za AfD. To znamená, že odchod plánovala, spory v AfD trvaly od jara. Petryová zastupovala konzervativní protiunijní křídlo, volební lídři strany ale byli vyhraněně proti migrantům a měli blízko k fašizující ultrapravici.

Modrá strana by podle Petryové mohla přilákat konzervativní voliče, pro které je AfD příliš napravo. „Modrá je symbolem konzervativní, ale i svobodomyslné politiky v Německu a v Evropě. Modrá je barvou, kterou učinila populární nejprve CSU v Bavorsku. Na to chci navázat na spolkové úrovni,” řekla Petryová v rozhovoru poskytnutém mediální skupině RND.

Jaké voliče získala AfD

Jaké voliče získala AfD

FOTO: David Ryneš, Novinky

Podle konečných výsledků voleb, které zveřejnila ústřední volební komise ve čtvrtek, získala AfD 12,6 procenta hlasů, a stala se tak třetí nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Volby vyhrála unie konzervativních stran CDU/CSU s 32,9 procenty, druhá skončila sociální demokracie (SPD) s 20,5 procenty. Liberální FDP získala 8,9, Levice 9,2 a Zelení 8,9 procenta hlasů. Celkem v parlamentu usedne rekordních 709 poslanců.

Ani více než dva týdny po volbách ale není jasné, jak bude v následujících čtyřech letech vypadat zasedací pořádek ve Spolkovém sněmu. Nikdo totiž nechce sedět vedle poslanců protiimigrační a protiislámské AfD, jejíž kandidáti získali 94 křesel. Rozhodnutí přitom musí padnout relativně brzy: ustavující zasedání Spolkového sněmu se koná již 24. října.