S existencí gravitačních vln počítal v obecné teorii relativity Albert Einstein. Dlouho se je však nedařilo detekovat. To se podvedlo až loni pomocí speciálního zařízení LIGO (Laserový interferometr gravitačních vln), který zachytil gravitační vlny při kolizi dvou černých děr.

KOMENTÁŘ DNE:
Cukr a bič, a většina nade vše - Výsledky voleb glosuje Alexandr Mitrofanov. Čtěte zde >> 

Gravitační vlny byly detekovány 14. září 2015 ve 4.51 oběma sesterskými zařízeními LIGO, nejprve v louisianském Livingstonu a o sedm milisekund později ve washingtonském Hanfordu. Vznikly při spojení dvou černých děr do jediné. Ke kolizi černých děr došlo ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných let. Černé díry měly hmotnosti 29krát a 36krát větší než Slunce. [celá zpráva]

Weiss zmínil, k čemu se ještě dá zařízení použít: „Ve vesmíru se děje hodně věcí.” Podotkl, že nejde jen o černé díry: „Jsou tu neutronové hvězdy, což jsou hvězdy, které se ještě neproměnily v černé díry.“ Podle něj by se s pomocí gravitačních vln mohly zkoumat i supernovy: „To nám otevírá nové obzory.“

Detekovat gravitační vlny je složité, vědci proto potřebovali mnohem silnější zdroje gravitačních vln, než jaké představují planety a hvězdy. Nejlepším zdrojem se zdály být právě černé díry, které jsou mnohonásobně hmotnější než hvězdy a planety.

LIGO využívá k detekci laserového paprsku, který se vysílá do čtyři kilometry dlouhých vakuových trubic. Analýza odrazu v zrcadlech na konci trubic umožňuje zjistit drobné změny vzdálenosti mezi zrcadly. Při průchodu gravitačních vln se vzdálenost mezi zrcadly zvětšuje a zmenšuje, jak prostor expanduje a smršťuje se.

Zařízení je extrémně složité, protože změny jsou menší než milióntina velikosti atomu. Proto je potřeba, aby obě zařízení ležela dostatečně daleko od sebe, v tomto případě zhruba tři tisíce kilometrů.