Článek
„Musíme pečlivě vyrovnávat dva důležité principy: svobodu pohybu a potřebu mít možnost řešit významné bezpečnostní hrozby,“ podotkl Avramopulos. Opakované teroristické útoky v Evropě podle něj ukázaly, že státy EU musejí mít potřebu kontroly zavést právě i kvůli vážným bezpečnostním hrozbám. Například pachatele útoku v Berlíně z prosince 2016 po několika dnech zastřelila policie až v Itálii, kam se bez potíží dostal cestou přes Francii.
Některé členské státy EU, například Německo nebo Dánsko, zavedly za nedávné migrační krize kontroly na svých vnitřních hranicích podle stávajících pravidel. Opakovaně je v souladu s pravidly po půl roce prodlužovaly. Nyní už ale tento postup dál nebude možný, a tak státy jako právě Německo či Francie žádaly od komise návrh změn pravidel.
Prodloužení kontrol na rok
Komise reagovala ve středu návrhem prodloužit příslušné lhůty až na jeden rok místo oněch šesti měsíců platných teď a zároveň zavést přísnější procesní záruky. Země tak například budou muset posuzovat, zda hrozby, kvůli kterým chtějí kontroly spustit, by nešlo lépe řešit jiným způsobem, a předložit podrobné posouzení rizik.
Kontroly budou moci být prodlouženy na dobu delší než jeden rok, pokud hrozba trvá a už byla podle komise přijata přiměřená výjimečná opatření uvnitř území, jako je vyhlášení výjimečného stavu. Takové prodloužení kontrol uvnitř Schengenu by vyžadovalo doporučení členských zemí na základě návrhu Evropské komise. Omezeno by bylo na šest měsíců, s možností nejvýše trojnásobného prodloužení maximálně na dva roky.
Avramopulos ve středu jednoznačně podpořil plné zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Je to podle něj nejen spravedlivé, protože obě země podmínky vstupu plní, je to i politický signál a je to potřeba z bezpečnostního hlediska. „Vnitřní bezpečnost jednoho členského státu znamená bezpečnost všech našich občanů,“ řekl.
