Helmut Markwort, zakladatel a někdejší dlouholetý šéfredaktor týdeníku Focus, ve svém pravidelném komentáři při hodnocení epizody sáhl po titulku O propagandě Místa činu.

Tvůrci podle něj považují za své poslání na pozadí krimipříběhu vychovávat publikum. „Poselství je prosté a snadno rozpoznatelné. Migranty příběh zobrazil jako politováníhodné a ušlechtilé, německé postavy jako pochybné a nesympatické. V tomto dílu zašla scenáristická propaganda tak daleko, že tři mladé Němky na ulici napadly a zbily zahalenou muslimku. Dramaturgicky nepodložená scéna měla očividně sloužit jako protiváha k realitě silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem, kdy stovky Severoafričanů zaútočily na ženy,“ napsal Markvart s tím, že po fake-news (vylhaných zprávách) přicházejí fake-stories (vylhané příběhy).

Záměr čouhal z tohoto dílu natolik, jako sláma z bot, že ho nepřehlédl ani web SpiegelOnline, který rozhodně nelze podezírat z nenáklonnosti vůči utečencům: „Uprchlíci projevovali na televizní obrazovce mimořádnou vůli integrovat se. Prokazovali, že k nám přišli dřít a přizpůsobit se.“

Televize NDR žije

Analýza týmu profesora Michaela Hallera konstatuje, že média se snažila vychovávat čtenáře a diváky a stala se výchovnými brožurami.

Jeden z chatujících na webu tagesschau.de tvrdil, že si připadal, jako by sledoval pořad Aktuelle Kamera, někdejší ideologizované zpravodajství televize NDR.
„Jásot, zkreslování, zamlčování, znevažování až hanobení odpůrců, všechno se skálopevným přesvědčením, že jsme si zabrali pravdu a bojujeme za štěstí lidstva, a tudíž je dovolen každý prostředek. Adlershof (sídlo televize NDR) ožil a žije.“