Nejvýznamnější německé deníky, od Frankfurter Allgemeinen Zeitung, Süddeutschen Zeitung, Die Welt, Bild přes regionální noviny, přijaly za svou rétoriku politiky kancléřky Angely Merkelové. „Nekriticky přejala slogany politických elit a jejich eufemisticky přesvědčivou dikci. Média hlásala hesla vítací kultury,“ uvádí se ve studii. Kdo se díval na tuto oficiální vládní linii skepticky, ten se stal v očích novinářů xenofobem.

Diskuse byla zcela zadušena. Místo kritického psaní média přejala „řešení politických elit“. Média se tak stala jakýmisi výchovnými brožurami.

Kritici byli poučováni a „školeni“ argumenty, že Německo pro svou ekonomiku potřebuje stovky tisíc migrantů jako pracovní sílu a díky uprchlíkům se vyřeší problémy se stárnutím německé populace. Rozlišování mezi pravicovými radikály a běžnými lidmi, kteří se přílivu běženců obávali, média podle závěrů studie nedělala. Z vítací kultury se stala jakási magická formulace.

Spirála mlčení

Vedoucí týmu analytiků Michael Haller upozorňuje na skutečnost, že lidé s odlišným nebo kritickým názorem byli umlčeni, báli se, že se stanou „morálním vyvrhelem“. Rozjela se tak „spirála mlčení“, uvádí studie. Lidé navíc ztratili důvěru v média a začali je označovat za lživá.

„Velká část novinářů ignorovala svou profesní roli a zanedbala funkci, kterou média mají,“ uvedl Haller. Síla názoru měla podle jeho slov zřejmě kompenzovat nedostatek a slabost faktů. Zpravodajské texty byly často zabarveny komentářovými pasážemi. „Sentimentální příběhy o dobrých lidech a velmi málo kritických a oprávněných otázek,“ tvrdí Haller.

Frauke Petryová, předsedkyně pravicové populistické strany Alternativa pro Německo (AfD)

Frauke Petryová, předsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD)

FOTO: Wolfgang Rattay, Reuters

Nefunkční média podle Hallera polarizovala a rozložila společnost. A podle jeho názoru došlo v některých případech nejen k ignoraci, ale dokonce i hanobení. Naráží tím na informování o politické straně Alternativa pro Německo (AfD), kterou podle studie média stigmatizovala.

Změna ve stylu informování přišla podle autorů studie až po sexuálních útocích v německých městech během silvestrovských oslav v roce 2015.