Mířil do zemské centrály křesťanských demokratů (CDU) v Mohuči. A tady stopa končí. Nikdo neví, kde masa odvezených akt skončila. Totéž platí o gigabytech elektronicky uložených spisů, které podle závěrečné zprávy zvláštního vyšetřovatele Bukharda Hirsche z roku 2000 zmizely bez stopy – šlo celkem o 40 tisíc stran.

Okolnostmi zmizení písemností z kancléřského úřadu se pak zabýval parlamentní výbor pro vyšetření úplatkářské aféry v CDU, která Kohla vystrnadila až do konce života do ústraní. Exkancléř hovořil v této souvislosti o „široce rozvětveném stranicko-politickém pomlouvačném spiknutí“.

Spisy zmizely, jako když se zavře voda

Skutečností zůstává, že spisy nejsou k nalezení. Jen Friedrich Bohl, někdejší ministr v úřadu spolkového kancléře, přiznal, že si odnesl šest pořadačů. Zem se slehla také po Kohlově korespondenci s jeho ministry po pádu berlínské zdi a před německým sjednocením v letech 1989/1990 a také z roku 1983, kdy NDR získala od Bonnu miliardovou půjčku.

A konečně další velice horká otázka se nedočká odpovědi. Tajemství, kdo vlastně byli oni tajemní sponzoři z korupční aféry, si kancléř-sjednotitel vzal s sebou do hrobu.

Helmut Kohl na snímku z roku 2007 a Maike Richterová, kterou si vzal za manželku v roce 2008.

Helmut Kohl na snímku z roku 2007 a Maike Richterová, kterou si vzal za manželku v roce 2008.

FOTO: HERBERT KNOSOWSKI, ČTK/AP

Není vyloučeno, že přinejmenším část z pohřešovaných písemností se nachází mezi tisíci dopisů, dokumentů anebo poznámek ve čtyřech stovkách šanonů v kancléřově soukromém domě v Oggersheimu.

„Mám za to, že jde o písemnosti, které Kohl původně věnoval Nadaci Konrada Adenauera, blízké CDU. Před třemi lety požádal o zapůjčení, protože připravoval životopis. Nepochybuji o tom, že je chtěl pak vrátit,“ ujistil týdeník Focus zdroj z exkancléřova okolí.

O tom, jak to vlastně s tahanicemi o Kohlovo dědictví dopadne, není zatím jasno. Maike Kohlová-Richterová, od května 2008 druhá manželka a 34 let bývalá referentka v jeho úřadě, „dává dost jasně na srozuměnou, že se považuje za jedinou oprávněnou strážkyni odkazu nejdéle sloužícího kancléře v dějinách Spolkové republiky“.

„Spisy se vrší všude – ve sklepě, v obývacím pokoji, na chodbě. Paní Kohlová je celé dny, od brzkého rána do pozdního večera, četla, procházela a třídila,“ sdělil zdroj. Nepochybně si bude chtít udržet kontrolu nad tím, jak budou kancléřovo působení v čele vlády a jeho role v německé politice vykládány.

Tomu se ovšem brání historici, publicisté, novináři.

Nadace řešením?

„Je jasné, že akta z kancléřského úřadu jsou veřejným majetkem a musí by být nabídnuta celostátnímu archívu,“ naléhá Tobias Herrmann, šéf Spolkového archívu v Koblenzi.

Helmut Kohl na snímku ze 17. listopadu 1999, kdy ve Vladislavském sále Pražského hradu převzal z rukou Václava Havla nejvyšší české vyznamenání - Řád Bílého lva.

Helmut Kohl na snímku ze 17. listopadu 1999, kdy ve Vladislavském sále Pražského hradu převzal z rukou Václava Havla nejvyšší české vyznamenání – Řád bílého lva.

FOTO: Michal Doležal, ČTK

S Maike však není snadné pořízení. Stejně jako její někdejší muž dělí svět na přátele a protivníky, přičemž prvních je pomálu, druhých většina. Odstřihla ho úplně od okolí včetně synů Waltera a Petera. Pod palcem měla vše – od toho, jaké blahopřání skončí v manželových rukou, až po to, čí mobil zvedne.

Optimisté namítají, že manželka číslo dvě dokáže uzavřít kompromis. Naposledy se to projevilo ve sporu o formu posledního rozloučení s Kohlem. Poté, co ji telefonicky přemluvila kancléřka Angela Merkelová, couvla od údajného manželova výslovného přání, aby na jeho pohřbu promluvili výhradně politici ze zahraničí.

Soukromá nadace, která by cenné dobové dokumenty spravovala a v jejíž správní radě by Maike Kohlová-Richterová zasedla, by mohla uspokojit oba tábory.