Článek
Potíže, kdy především Romové staví svá obydlí nelegálně na cizích pozemcích, má nejedna slovenská obec a politici si s tím nevědí moc rady. Situace se nejvýrazněji vyhrotila na Spiši, v Šariši, na Zemplíně a na Gemeru.
Týdeník Život napsal, že starosta Čirče na slovensko-polském pomezí si pomohl bez jediného eura ze státního rozpočtu nebo z evropských dotací. V místní osadě žije asi 300 Romů a chatrče si postavili načerno na cizích pozemcích.
„Bylo mi nad slunce jasnější, že Romové nikdy pozemky pod příbytky nekoupí. Na katastrálním úřadu jsem zjistil, komu přesně půda pod osadou patří. Zaskočil mě velký počet majitelů, když jeden hektar půdy vlastnilo až 150 lidí. Každého z nich jsem osobně vyhledal a požádal je, aby darovali svůj pozemek obci,“ vysvětlil Didik.
Za půl roku
Od nápadu až po posledního vyjednávání trvala záležitost půl roku.
„U některého to šlo jako po másle, u jiného jako v létě na saních. Podstatné je, že dnes všech 45 chatrčí stojí na obecním pozemku. Už to nejsou černé stavby, Romové mohou příbytky opravovat – třeba střechy. Na nevypořádaném pozemku nebylo možné chatrč legalizovat, do osady nebylo možné zavést vodovod, kanál nebo asfaltovou silnici. Za několik let bude osada k nepoznání,“ dodává první muž obce.
| Přes 600 osad |
|---|
| Na území Slovenska je 620 romských osad. |
| Řada domů stojí nelegálně na cizích pozemcích. |
| Největší romská osada je v obci Jarovnice v Prešovském kraji. |
| Obec má 5400 obyvatel, z toho 4700 Romů. |
Didik vysvětlil, že převést pozemky do vlastnictví obce považuje za nejlepší řešení. „Pokud by půda připadla Romům, rychle by o pozemek přišli. Nadělali by dluhy a exekutoři by jim rychle sáhli na majetek. Plochy pod osadou vlastní obec a Romům je pronajímá,“ říká spokojený starosta.
Nájemné je symbolické
Romové platí ročně 25 centů (6,63 Kč) za metr čtvereční. Nejmenší nájemné činí 2,50 eura (66 Kč), nejvyšší 45 eur (1200 Kč), protože jedna rodina má v pronájmu i velký pozemek.
„Kdo nájemné nezaplatí včas, tomu obec stáhne nedoplatek z nejbližší výplaty za veřejně prospěšné práce. Romové už pochopili, že na dluh žít nemohou, musí platit za pronájem pozemku a odvoz odpadu. Mají stejná práva jako ostatní občané a musí mít stejné povinnosti včetně finančních. Jinak pořádek nebude nikdy,“ říká Lívia Knapíková z obecního úřadu.