Deklaraci shrnující společnou vizi pro budoucnost EU podepsali představitelé bloku ve stejném sále, kde byly před 60 lety uzavřeny římské smlouvy. Evropská unie by podle ní měla být za deset let bezpečná, prosperující, konkurenceschopná a sociálně odpovědná. Text rovněž zmiňuje, že jednotlivé země postupují sice za jedním cílem, ale v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou.

Českou republiku na neformálním summitu reprezentoval premiér Bohuslav Sobotka.

Římské prohlášení podepsané lídry 27 zemí EU

Římské prohlášení podepsané lídry 27 zemí EU

FOTO: Remo Casilli, Reuters

Schůzka v Římě se koná bez účasti Britů, kteří příští týden ve středu zahájí proces vystoupení z EU. Zbylé členské státy dnes zdůrazňují, že "Evropa je naší společnou budoucností".

DOKUMENT: Římské prohlášení představitelů 27 členských států a orgánů EU
Německá kancléřka Angela Merkelová se vítá s dalšími evropskými představiteli v Palazzo dei Conservatori.

Německá kancléřka Angela Merkelová se vítá s dalšími evropskými představiteli v Palazzo dei Conservatori.

FOTO: Alessandra Tarantino, ČTK/AP

Sobotní schůzka je připomínkou šesti desetiletí, která uplynula od chvíle, kdy tehdejší západní Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko podepsaly v Palazzo dei Conservatori takzvané římské smlouvy, tedy dohody o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Představitelé tehdejšího západního Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska podepsali 25. března 1957 v Palazzo dei Conservatori takzvané římské smlouvy.

Představitelé tehdejšího západního Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska podepsali 25. března 1957 v Palazzo dei Conservatori takzvané římské smlouvy.

FOTO: Uncredited, ČTK/AP

V roce 1957, jak v pátek večer připomněl prezidentům a premiérům papež František, byly evropské země po hrůzách druhé světové války odhodlány strhnout bariéry a začít intenzivně spolupracovat.

Často opakované heslo o "stále těsnější unii" však o šest desítek let později v situaci nadcházejícího brexitu a sílící skepse evropské veřejnosti vůči stávající podobě unijního projektu nahrazují úvahy o vícerychlostní Evropě, tedy různé rychlosti spolupráce unijních zemí.

Východoevropské státy - včetně České republiky - se k podobné možnosti stavějí skepticky v obavách, že důsledkem by bylo jejich vyloučení z některých důležitých rozhodování.

Fotografie zachycující část evropských lídrů, kteří v Římě podepsali deklaraci shrnující společnou vizi pro budoucnost EU

Fotografie zachycující část evropských lídrů, kteří v Římě podepsali deklaraci shrnující společnou vizi pro budoucnost EU

FOTO: Tony Gentile, Reuters

Zmiňují ji naopak politici západoevropských, "původních" unijních zemí. Například zástupci trojice států Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Jejich premiéři na posledním řádném unijním summitu pozvali k jednání o budoucnosti EU do Nizozemska své partnery z visegrádské skupiny, tedy šéfy vlád Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky.

Italský premiér Paolo Gentiloni a německá kancléřka Angela Merkelová na evropském summitu v Palazzo dei Conservatori v Římě.

Italský premiér Paolo Gentiloni a německá kancléřka Angela Merkelová na evropském summitu v Palazzo dei Conservatori v Římě.

FOTO: Andrew Medichini, ČTK/AP

Diplomaté ovšem připomínají, že už nyní jsou mezi zeměmi EU rozdíly - některé platí eurem a jiné ne, některé jsou částí schengenského prostoru a jiné nikoliv, některé mají dojednané různé výjimky a jiné spolu úžeji spolupracují v konkrétních oblastech.

Kompromisní verze textu deklarace zmiňuje, že mohou stejným směrem postupovat v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou s tím, že k vyššímu stupni integrace bude možné se přidat i později.

"My jsme velmi bojovali o konkrétní formulace v prohlášení, abychom nepřipustili, že by toto prohlášení mohlo být interpretováno jako souhlas s vícerychlostní Evropou. My ho takto nevnímáme, vnímat ho takto nebudeme," řekl novinářům k tématu český premiér Bohuslav Sobotka.

Zleva: premiér Malty Joseph Muscat, předseda Evropské rady Donald Tusk, premiér Bohuslav Sobotka a italský premiér Paolo Gentiloni před evropským summitem v Římě

Zleva: premiér Malty Joseph Muscat, předseda Evropské rady Donald Tusk, premiér Bohuslav Sobotka a italský premiér Paolo Gentiloni před evropským summitem v Římě

FOTO: Andrew Medichini, ČTK/AP

V zájmu České republiky je podle něj Evropa jednotná a soudržná. V důležitých oblastech, jako je fungování společného evropského trhu či bezpečnost, by podle něj mělo rozdílů ubývat a EU by v nich měla být schopna spolupracovat na základě vzájemné shody států.

Přesto i český premiér připouští, že diskuse o různých rychlostech integrace v EU nyní přítomna je a stejně tomu bude i v dalších měsících a letech. Česká republika si bude moci vybrat, v jakých oblastech posílené spolupráce mezi členskými zeměmi bude chtít být účastna.

V Římě panují v souvislosti se schůzkou evropských státníků přísná bezpečnostní opatření.

V Římě panují v souvislosti se schůzkou evropských státníků přísná bezpečnostní opatření.

FOTO: Gregorio Borgia, ČTK/AP

V Římě panují v souvislosti se schůzkou přísná bezpečnostní opatření, v ulicích jsou tisíce vojáků a policistů. Široká bezpečnostní zóna v centru zasahuje do oblastí, které jsou obvykle zaplněny turisty. Místní lidé se centru vyhýbají, uzavřeny jsou některé stanice metra. V souvislosti se schůzkou očekává italská metropole několik demonstrací a protestů.

V Římě panují v souvislosti se schůzkou evropských lídrů přísná bezpečnostní opatření.

V Římě panují v souvislosti se schůzkou evropských lídrů přísná bezpečnostní opatření.

FOTO: Gregorio Borgia, ČTK/AP