„Patříme rovněž mezi vítěze voleb, získali jsme nová křesla,” řekl Wilders s odkazem na odhady i první výsledky, podle kterých si PVV oproti stávajícím 15 mandátům  polepšila, když získala 20 mandátů. „Vítězství ale není takové, v jaké jsme doufali, není to třicet křesel, ve která jsem doufal, ale nastane vlastenecké jaro,” dodal. Wildersovým předvolebním cílem bylo posílit a získat v parlamentu více než stávajících 15 křesel.

KOMENTÁŘE DNE:
Brexit? Jaký brexit? - Vyjednávání o odchodu Spojeného království z Unie popisuje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Populista zareagoval přesně tak, jak předvídal web Politico. Ten uvedl, že pokud získá více křesel, bude se považovat za vítěze bez ohledu na to, že nějaká strana bude silnější, protože se proti němu vymezovaly skoro všechny strany.

Nizozemský premiér Mark Rutte na setkání s příznivci jeho vítězné liberální strany VVD v Haagu.

Nizozemský premiér Mark Rutte na setkání s příznivci jeho vítězné liberální strany VVD v Haagu.

FOTO: Yves Herman, Reuters

Stávající premiér Mark Rutte výsledky komentoval slovy: „Nizozemsko řeklo ne špatnému druhu populismu.” Jeho VVD si oproti výsledkům voleb z roku 2012 o osm křesel pohoršila, i tak ale zůstává na politicky rozdrobené scéně nejsilnější stranou.

Třetí místo připadlo Křesťanskodemokratické výzvě (CDA) a čtvrté D66, které shodně získaly po 19 křeslech. Plyne to z výsledků ze čtvrtečních pěti hodin ráno po sečtení hlasů v 366 z 388 volebních okrsků. CDA je spokojena, uvedla její tajemnice Mona Keijzerová. Strana posílila.

Nizozemský populista Geert Wilders odjíždí z volební místnosti v Haagu

FOTO: Yves Herman, Reuters

Úspěch zelených a propad tradiční levice

Socialistická strana (SP) a Zelená levice (GL) mají shodně 14 poslanců. Zatímco SP si oproti minulým volbám o jeden mandát pohoršila, ekologická strana se ziskem 10 nových poslanců zaznamenala mimořádný úspěch.

Kathelijne Buitenwegová z vedení Zelené levice označila výsledek na historický. Dosud měla jen čtyři poslance, poskočila tedy nejvíc.

Historický debakl utrpěla labouristická Strana práce PvdA, která získal jen devět křesel. Dosud jich měla 38 a byla druhá nejsilnější v parlamentu. Dosavadní ministryně pro zahraniční obchod z PvdA Lilianne Ploumenová byla hloubkou porážky zaskočena, věřila v lepší výsledek, i když „věděla, že to nebude špička.“ Zaskočena je také tím, jak malé zastoupení má levice v novém parlamentu.

Strana práce byla hlavním koaličním partnerem lidovců z VVD.

Předseda nizozemské Zelené levice (GL) Jesse Klaver

Předseda nizozemské Zelené levice (GL) Jesse Klaver

FOTO: Michael Kooren, Reuters

Volební účast byla velmi vysoká, k urnám přišlo 81 procent z 12 980 788 voličů. Před čtyřmi lety hlasovalo 74,6 procenta Nizozemce a v roce 2010 75,3.

 Na obzoru jsou složitá koaliční jednání 

Ani definitivní výsledky voleb ale jasně neurčí, kdo v Nizozemsku bude vládnout, protože politická scéna je roztříštěná a v kabinetu budou muset být zástupci nejméně čtyř stran, aby dosáhli na nadpoloviční většinu 76 poslanců. Podle odhadů by se do zákonodárného sboru mělo dostat celkem 13 politických stran.

Politický komentátor webu AD Hans van Soest zdůraznil, že je těžké sestavit ze stran koalici. Po minulých volbách trvalo 52 dní, než vznikla koalice VVD a labouristů z PvdA, a to jednaly jen dvě strany. Od roku 2012 také nepověřuje sestavením vlády jednoho z politiků dvůr, ale parlament.

Sčítání hlasů v nizozemském Haagu.

Sčítání hlasů v nizozemském Haagu

FOTO: Peter Dejong, ČTK/AP

O podobě vlády rozhodne to, kdo bude mít největší koaliční potenciál. Šance, že by se k moci dostala Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, proto není příliš vysoká. Wilders sice po volbách řekl, že by rád byl přizván ke koaličním jednáním o budoucí nizozemské vládě. Zároveň však prohlásil, že PVV bude vůči vládě tvrdou opozicí.

Dosavadní premiér Mark Rutte už dal najevo, že nebude s Wildersem jednat, i když ten vyjádřil naději, že po volbách strany v parlamentu zapomenou na své sliby, že s ním nebudou spolupracovat. Spolupráci s dalšími subjekty na třetím místě D66 a CDA ale nevyloučil. I s nimi ale bude potřebovat ještě jednu partaj, aby sestavil většinovou vládu.

Nizozemský premiér Mark Rutte při předvolebním mítinku v Bredě

Nizozemský premiér Mark Rutte při předvolebním mítinku v Bredě

FOTO: Michael Kooren, Reuters

Wilders si přitom nezískal voliče jen protiislámskými výpady, ale také kritikou Evropské unie a navíc dokázal šikovně lovit i mezi nespokojenými staršími voliči levicových partají, které oslabují.

S Wildersovou PVV zřejmě skončí v opozici Socialistická strana, která taky ztratila jedno křeslo.