„Bundeswehr zváží možnosti otevřít se občankám a občanům států Evropské unie jako vojačkám a vojákům,“ citovala agentura DPA z třicetistránkového konceptu.

Od založení bundeswehru před 61 lety mohou v jeho řadách sloužit pouze němečtí státní příslušníci. S prolomením této zásady počítá už takzvaná Bílá kniha ministerstva obrany, kterou v červenci schválila vláda premiérky Angely Merkelové.

Podrobnosti nejsou známy, avšak umožnění služby občanů jiných zemí EU v německé armádě je podle DPA v souladu se snahou Leyenové více provázat evropské ozbrojené síly. Pro přijetí „unijních cizinců" do bundeswehru by údajně bylo třeba změnit zákon o službě v armádě, nikoli však ústavu.

Poprvé od sjednocení se armáda rozšiřuje

Von der Leyen podle serveru magazínu Zeit chce, aby armáda měla do roku 2025 nové personální řízení. Bundeswehr by měl zpřístupněn „novým cílovým skupinám“, ministryně chce například lákat ke službě ještě nedostudované mladé lidi, jimž by bylo umožněno ve službě dostudovat.

V německé armádě nyní slouží 177 000 vojáků, obrana dala už v květnu najevo, že chce v příštích sedmi letech přijmout dalších 14 300 příslušníků. Německá armáda nabírá nové vojáky poprvé od sjednocení. [celá zpráva]

Pro české občany je služba v armádě cizího státu trestným činem, pokud k tomu nemá souhlas prezidenta nebo pokud nemá zároveň občanství daného státu. Výjimku tvoří podle branného zákona služba v ozbrojených silách jiného státu „za předpokladu, že tento stát je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou obranu proti napadení, jíž je ČR členem“. Češi tak mohou sloužit v armádách členských států Severoatlantické aliance.