Hlavní obsah

Němce čím dál víc znepokojují nebezpeční „říšští občané“

– Berlín
Právo, DPA, KOV

Zhruba dva týdny po vraždě policisty a těžkém zranění tří jeho kolegů, kteří se v Bavorsku stali obětí příslušníka hnutí tzv. Reichsbürger (říšských občanů), se německá veřejnost s obavami ptá, jak nebezpečné je toto uskupení. Hnutí tvrdí, že „Německá říše nadále existuje“, a neuznává Spolkovou republiku a její zákony.

Foto: Profimedia.cz

Německý policista v bavorském Georgensgmündu, kde "říšský občan" spustil palbu na čtyři jeho kolegy. Jednoho zabil, ostatní těžce zranil.

Článek

Zločin v bavorském Georgensgmündu, kde vraždil jistý Wolfgang P., jinak vyznavač bojových umění, jenž na ohlášenou policejní domovní prohlídku reagoval střelbou, totiž upozornil na to, že „říšští občané“ nejsou jen nějakou neškodnou sbírkou exotů. Jak v týdeníku Focus poznamenal expert na pravicový extremismus Dirk Wilking z Braniborska, do řad „říšských občanů“ se koncentrují různé problémové typy, zkrachovalé existence i pološílenci.

Hnutí, jež vzniklo v 80. letech minulého století, se začalo prezentovat v posledních letech. Má své samozvané krále, knížata i říšské kancléře. Ti vyhlašují vlastní ministáty, vydávají „cestovní pasy“, odmítají platit daně a poplatky s odůvodněním, že Německá říše v hranicích z roku 1937 trvá nadále. Někteří dokonce hovoří o hranicích z roku 1914. Řídí se vlastními „zákony“, neuznávají soudní systém SRN, žádají zrušení ústavy, ale kupodivu bez váhání od neuznávaného státu přijímají sociální dávky.

Skupiny spadající pod hnutí mají každá vlastní ideové zaměření – jedni nezastírají svůj rasismus, další odmítají demokracii jako funkční model státu, jiní se dovolávají Výmarské republiky. Žádná ze skupin ale přitom neuznává současný společenský systém Německa, podle premisy některých je prý Německo dosud okupováno vítěznými mocnostmi anebo se nachází ve válečném stavu.

Kuchař německým králem

Každý zakladatel v dílčích uskupeních „říšských občanů“ chce získat titul vládce: být knížetem či říšským kancléřem. Když v dané skupině či „ministátu“ nejsou k dispozici žádné takové posty volné, skupiny se rozpadají a vytvářejí se další, kde se lze do nějakého prestižního křesla usadit.

Tak se v roce 2012 jistý vyučený kuchař nechal korunovat na německého krále. V současné době se zodpovídá před soudem ze zpronevěry 1,3 miliónu eur (přes 35 miliónů korun).

V Bádensku-Württembersku zase vznikl v roce 2007 pseudostát, který vydával cenné papíry a cestovní pasy. Jak napsal týdeník Focus, jistý Peter Frühwald (66) z Lipska ustavil Republiku svobodné Německo, načež se sám prohlásil jejím prezidentem. Počáteční sympatizanti ho časem odmítli poslouchat a rozhodli se odtrhnout.

I mezi policisty

Celkem se odhaduje, že po celém Německu, ale hlavně v jeho východní části, patří ke hnutí více než tisíc lidí. V Durynsku je jich zatím nejvíc – kolem pěti set, v Braniborsku tři sta, v Berlíně stovka, v Dolním Sasku pětadvacet, v Porýní-Falci sto, ve Šlesvicku-Holštýnsku a v Bavorsku po čtyřiceti a v jiných spolkových zemích jde zatím o jednotlivce.

Na první pohled působí celé hnutí velmi panoptikálně, ovšem jsou tu sílící „ale“. Například kromě propojení na pravicové extremisty je znepokojivá i skutečnost, že „reichsbürgři“ začínají nacházet ohlas i mezi policisty – podle listu Süddeutsche Zeitung už kvůli tomu probíhá nebo skončilo více než 15 disciplinárních řízení a někteří z mužů zákona byli propuštěni ze služby.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám