Vláda uvedla, že „německé skupiny KKK reprezentují jenom marginální fenomén bez významu“, a to i v rámci ultrapravicové scény. Mají „velmi malý počet členů a žádnou významnější organizační strukturu“. Není ani jasné, zda skupiny neexistují jen v představách vůdců.

Totéž ale tvrdil Berlín o skupině Říšských občanů do té doby, než zavraždila policistu, uvedl web Der Westen. [celá zpráva]

Podle něj je KKK nejaktivnější v Porůří, kde má největší tradici a 13 buněk, a v Porýní-Vestfálsku, kde působí Teutonští rytíři KKK v Německu. Ti mají několik buněk v Duisburgu, Essenu, Dortmundu. Členové klanu musejí dokládat německý původ a musí jít o křesťany.

Letos v květnu se klanem znovu zabývala centrála pro boj s extremismem a terorismem, když vyšetřovala rituální pálení kříže spojené s ukazováním vlajek s hákovým křížem.

Podle vyjádření vlády členové klanu také zpívali písně, které jsou v rozporu s duchem ústavy. Jejich výroky také podkopávaly základní práva nebílých ras.

Ku-klux-klan je v Německu aktivní s přestávkami od 20. let minulého století. Německo také v minulosti opakovaně navštívili jeho vůdci.

Vážné nebezpečí

I přes nízký počet členů představuje Ku-klux-klan podle Levice vážné nebezpečí. Podle Süddeutsche Zeitung se k organizaci za poslední desítky let váže několik vražd nebo pokusů o vraždu.

V roce 1992 se v Braniborsku skupina, která rytmicky opakovala ”Ku-klux-klan”, pokusila zabít Afričana. Muž nakonec přežil s vážnými zraněními. Několik měsíců po této násilnosti zabil člen Ku-klux-klanu bezdomovce v Berlíně.

Dvou setkání organizace se podle vyšetřovatelů zúčastnila i Beate Zschäpeová, jejíž skupina Národněsocialistické podzemí (NSU) zavraždila deset lidí. [celá zpráva]

Členy Evropských bílých rytířů Ku-klux-klanu byli i dva policisté, uvedla před čtyřmi roky stanice Deutsche Welle.