Hlavní obsah

Slovenská pošta nedoručuje zásilky na 130 adres. Prý kvůli bezpečnosti

Právo, Ivan Vilček (Bratislava)
Bratislava
Aktualizováno

Slovenská pošta nedoručuje zásilky na téměř 2000 míst, většinou z důvodu odlehlosti míst a velké vzdálenosti. Existuje také 130 adres, kam doručovatelé nechodí z bezpečnostních důvodů. U třiceti pěti případů je důvodem, že se jedná o Romy nebo romské osady.

Foto: Profimedia.cz

Slovenská pošta

Článek

Seznam adres, kam se nedoručují zásilky, schvaluje úřad pro regulaci elektronických komunikací a poštovních služeb a je veřejně dostupný na webu Slovenské pošty. Jako důvod je většinou uvedena příliš velká vzdálenost a odlehlost daného místa.

Sto třicet adres však doručovatelé nenavštěvují z bezpečnostních důvodů . Redaktor deníku Sme upozornil, že 35 z nich označeno slovem Rom nebo romská osada. „U ostatních adres necítila pošta potřebu uvést, že tam doručovatel nechodí kvůli problémům se Slováky,“ upozornil redaktor.

Úřady posílaly poštu marně

Deník upozornil na případ romské osady v Moldavě nad Bodvou na východě Slovenska. Z důvodu nedoručování pošty nestačí zdejší obyvatelé osady reagovat v požadovaném termínu na důležitá upozornění úřadů.

„Slovenská pošta se snažila obyvatelům osady vyjít vstříc, žel, nesouhlasili s žádným z navrhovaných způsobů doručování,“ řekla mluvčí Slovenské pošty Iveta Dorčáková.

Do řešení problému se zapojil Štefan Vavrek z úřadu zmocněnce vlády pro romskou komunitu. Setkal se s primátorem města, zástupci pošty i obyvateli osady. Obyvatelé trvali na svém, aby byly zásilky doručovány přímo do osady, ale nakonec přistoupili na kompromisní řešení.

Společný počítač

V osadě bude umístěn společný počítač, na němž bude možné sledovat, kdo z osadníků dostal novou zásilku a kdy si ji může vyzvednout na poště.

„Je to lepší, než každý den chodit a ptát se, zda nám něco nepřišlo,“ říká místní Rom Milan Hudák, který ve sporu s poštou zastupoval obyvatele osady. V květnu přišel Hudák o tzv. aktivizační příspěvek (na podporu aktivizace uchazečů o zaměstnání - pozn. red.) z důvodu pochybení úřadů. Nestihl totiž včas zareagovat na úřední zásilku. Příspěvek mu úřady vrátily až po medializaci celého případu. Hudák cestuje každý týden do maďarského gymnázia vzdáleného 70 kilometrů, aby si po třicítce doplnil vzdělání a změnil svůj život.

Občanská aktivistka Lýdia Šuchová však věří, že počítač bude pouze dočasným řešením a lidé v osadě budou časem normálně dostávat poštu. „Nedoručování pošty je další ukázkou segregace, která lidem z osady komplikuje zařazení do běžného života,“ uvedla.

Údajně odtajněná tajná služba

Redaktor Sme odhalil rovněž paradox, že v seznamu adres, kam pošta zásilky nedoručuje, figurují také byty, které vlastní Slovenská informačná služba (SIS). V seznamu jsou tyto adresy označeny jako SIS-soukromé byty - s poznámkou o počtu obyvatel v daném bytě.

Slovenská informační služba (SIS) označila zveřejnění adres bytů, údajně používaných tajnou službou za dezinformaci. „Jedná se o úplnou dezinformaci. Vzhledem k tomu, že tyto informace neodpovídají ve vztahu k SIS realitě, nemohou poškodit zájmy SIS chráněné zákonem,“ řekl Novinkám mluvčí slovenské tajné služby Alexander Kurtanský na otázku, zda zveřejnění těchto adres nemůže poškodit zájmy SIS.

Na dotaz Novinek mluvčí Slovenské pošty Iveta Dorčáková ke zmíněné adrese uvedla, že se jedná o starou opuštěnou budovu, která nemá přidělené popisné orientační číslo. „Zkratka SIS v tomto případě neznamená Slovenská informační služba, ale označení individuální schránky,“ dodala mluvčí.

Reklama

Výběr článků

Načítám