Zákon stanovuje, že o povolení k výstavbě kostela musí křesťané požádat místního guvernéra. Velikost kostela musí být „přiměřená” velikosti křesťanské komunity v oblasti. A guvernér by měl brát v úvahu i „zachování bezpečnosti a veřejného pořádku” v daném místě. Mešity takovýmto omezením nečelí.

Posun tedy není nijak významný proti stávající praxi, kdy o výstavbě svatostánku rozhodovaly místní úřady. Ty většinou povolení neudělily, protože se bály protestů ultrakonzervativních muslimů. Křesťanské modlitebny pak vznikaly načerno v budovách, které pro ně nebyly určeny a byly často terčem útoků. Konzervativní muslimové odmítají cokoli, co by mohlo představovat ohrožení pro „islámský charakter” země.

Křesťané doufali, že nový zákon situaci změní, protože patřili ke skupině, která podporovala současného prezidenta Abdal Fattáha Sísího, jenž svrhl svého zákonně zvoleného předchůdce Muhammada Mursího.

Podle Išaka Ibrahíma, který patří k vedení egyptské Iniciativy pro lidská práva, zákon „uděluje většině právo rozhodovat, zda má menšina právo vykonávat své náboženské obřady“.

Křesťanský kostel na okraji Káhiry

Křesťanský kostel na okraji Káhiry

FOTO: Amr Abdallah Dalsh, Reuters

Zákon přesto schválily dvě třetiny z 596 poslanců včetně většiny z 36 křesťanů, byť ti jej tvrdě kritizovali.

Mnozí, jako poslankyně Nadia Henaryová, oceňují, že stavbu kostelů vůbec umožňuje a že nechává rozhodnutí na guvernérech, jejichž ochota ve velkých městech je větší než ve venkovských oblastech na jihu, kde mají větší moc salafisté.

Jedenáct poslanců salafistické strany Núr hlasování bojkotovalo, protože zákon podle nich dává křesťanům příliš velkou svobodu stavět kostely a pobuřuje muslimy.