„Velká Británie se rozhodla zapojit se (do invaze) před tím, než byly vyčerpány možnosti mírového řešení. Vojenská akce v tu dobu nebyla jediným zbylým řešením,“ prohlásil na tiskové konferenci v Londýně Chilcot.

Vojenské angažmá Británie v Iráku bylo podle něj velmi nezdařilé a její důsledky přetrvávají dodnes.

Chilcotova komise se zabývala okolnostmi invaze.
Cílem zprávy byla série doporučení a varování do budoucna.
Vyšetřování se vztahuje k letům 2001 až 2009.
Komise se nevěnovala otázce zákonnosti invaze.

Chilcot také řekl, že argument vlády tehdejšího premiéra Tonyho Blaira o tom, že irácký diktátor Saddám Husajn má k dispozici zbraně hromadného ničení, byl nepodložený.

Chilcot uznal, že Husajn byl tyran, který povraždil spoustu vlastních lidí. Nebyl ale blízko jaderné zbrani a trvalo by mu několik let, než by vyvinul raketu dlouhého doletu. Husajn podle šéfa komise „nepředstavoval beprostřední hrozbu”.

Britské úřady rovněž podcenily přípravy a neodhadly důsledky invaze, jež byla prvním vpádem britských vojsk na území suverénního státu od konce 2. světové války.

Komise podle Chilcota identifikovala několik rozhodnutí přijaté na vládní úrovni, kterými se měla zabývat širší skupina expertů. Závěrečná zpráva také upozorňuje na to, že tři invazní brigády měly na přípravu mise příliš málo času a zaskočil je pozdější odboj milicí.

Chilcot vytkl, že Velká Británie podcenila úkol rekonstrukce iráckého státu, takže Irákem dodnes zmítá násilí. Připomněl vlnu teroristických útoků včetně pumového útoku v bagdádské čtvrti Karráda, kde minulý víkend zemřelo nejméně 250 lidí.

Expremiér Tony Blair v reakci na zprávu uvedl, že jednal v dobré víře a bere na sebe veškerou odpovědnost. Nynější předseda vlády David Cameron slíbil, že se jeho kabinet bude zprávou, kterou ministři získali teprve pár hodin před zveřejněním, zabývat. Parlamentní debata k ní je naplánována na příští týden.