Demonstranti nesli transparenty v ruštině i dalších jazycích s texty „Ne ozbrojené misi OBSE“, „Nedovolte vstoupit ozbrojené misi OBSE na Donbas“ a „Ozbrojená mise – ozbrojená intervence“. Demonstranti ve stanech podepisovali petici proti vstupu ozbrojené mise OBSE na území samozvané Doněcké lidové republiky.

„Řekli nám na univerzitě, že je třeba se zúčastnit, ale s tou misí nesouhlasím ani já osobně. Města na Donbasu jsou znovu ostřelována, OBSE to neřeší. Přišli jsme, abychom ukázali, že existujeme, že jsme občany Doněcké lidové republiky, a abychom řekli, že jsme proti rozmístění ozbrojených pozorovatelů,” řekl AFP dvaadvacetiletý student ekonomie Vladimir.

Demonstrace v Doněcku

Profesorka, která se představila jako Jelena, dodala, že „v Doněcku OBSE nikdo nedůvěřuje“. „Jsou zdiskreditovaní, a proto není třeba takovým lidem dávat zbraně,” prohlásila.

DNR-News uvedla, že za noc ukrajinské síly vypálily na území separatistů 140 minometných granátů ráží 82 a 120 mm. Naopak ukrajinský štáb operace ATO zaměřené proti separatistům uvedl, že střelbou vzbouřenců byli zraněni čtyři vojáci.

Dav se sešel na ústředním náměstí, kam přišel i vůdce separatistů Aleksandr Zacharčenko. Zástupce samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin řekl, že vyzbrojit pozorovatele je synonymum neúspěchu mírových dohod z Minsku, které měly pomoci konflikt ukončit. Prezident Petro Porošenko chce z OBSE „učinit třetího účastníka konfliktu”, prohlásil Pušilin.

Spor o vyzbrojení mise kvůli volbám, které nebudou

Na příměří v oblasti nyní dohlíží neozbrojená mise. Vyzbrojení pozorovatelů požaduje Kyjev a omezené vyzbrojení pozorovatelů připustilo také Rusko. To je proti nasazení ozbrojené mise k udržení míru, ale jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno řekl, že by Moskva nebyla proti tomu, kdyby byli pozorovatelé vyzbrojeni „pistolemi k sebeobraně”. Moskva ale později dodala, že neví, nač by jim pistole byly, když je stejně nemohou používat. [celá zpráva]

Spor o vyzbrojení mise souvisí s plánem Kyjeva uspořádat v separatistických oblastech volby. Ty se podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka mohou uskutečnit jen v případě, že na ně bude dohlížet ozbrojená mise.

Prezidentův plán na urychlené volby dostal trhlinu, když poradce ukrajinského ministerstva vnitra Zorjan Škirjak řekl, že volby na východě Ukrajiny se mohou uskutečnit nejdříve za dva roky, protože se napřed musí vyřešit otázka statutu těchto oblastí v rámci decentralizace země zakotvené v ústavě.