Agentuře AFP to ve čtvrtek řekl premiér Bojko Borisov. „Ať už jich bude 1200 nebo 2000, my svůj závazek přijmout je splníme,” řekl premiér ke kvótám. Podle stávajících kvót má země přijmout 1200 uprchlíků.

Podle předsedy bulharské vlády nemůže být solidarita jen jednosměrná pro „země, které jako my počítají s evropskou solidaritou”, pokud jde o strukturální fondy.

„Jsme rádi, když jsou poskytovány finanční prostředky” na rozvoj nejchudších států EU. Ale na oplátku, když mají nejbohatší státy „problémy kvůli migrační vlně, jež míří k nim, musíme i my podat důkaz o solidaritě a vzájemné pomoci,” uvedl Borisov.

Vše musí být dobrovolné

Lotyšsko je naopak proti. „Přerozdělování uprchlíků uvnitř Evropské unie musí být založeno na principu dobrovolnosti,” citoval v Rize stanovisko premiéra Márise Kučinskise jeho mluvčí.

Podobně kritické stanovisko zaujali i členové estonské vlády. Středeční návrh EK reformy způsobu, jakým unie řeší žádosti o azyl, ve čtvrtek odmítl ministr vnitra Hanno Pevkur a také ministr sociálních věcí Margus Tsahkna.

K hlavním odpůrcům systému kvót pro přerozdělování běženců mezi členské státy EU patří země visegrádské skupiny Česká republika, Slovensko, MaďarskoPolsko.

Nebudeme je držet ve vězení

Borisov v rozhovoru s AFP připustil oprávněnost jednoho z argumentů zemí odmítajících kvót, který se týká neochoty migrantů zůstat v chudších evropských zemích: „Oni ale chtějí jít do Rakouska či do jiných zemí, nechtějí zůstat v Bulharsku. Máme postavit vězení, abychom je (v Bulharsku) drželi?”

Drtivá většina migrantů míří do nejbohatších států unie, zejména do Německa a do Švédska.