„Neuplyne den, aby na břehy ostrova moře nevyplavilo mrtvoly utopených běženců,“ popisuje situaci student Jan Schulz-Weiling, který na Lesbu pracuje čtyři týdny jako dobrovolník.

Starosta ostrova Spyros Galinos v této souvislosti oznámil, že na místních hřbitovech už není místo, kam všechny utopené běžence pochovat.

Když čluny s uprchlíky dorazí ke břehům ostrova, lidé jsou převezeni do tranzitního tábora, kde dostanou najíst a každý by měl obdržet jednu přikrývku. „V současné době chybějí jak potraviny, tak přikrývky a není ani dostatek stanů. Mnozí lidé musejí nocovat venku. Teploty ale klesají k deseti stupňům a často prší,“ popisuje realitu Schulz-Weiling.

Uprchlíci čekají ve frontě na registraci v táboře Moria na ostrově Lesbos.

Uprchlíci čekající ve frontě na registraci v táboře Moria na ostrově Lesbos

FOTO: Alkis Konstantinidis, Reuters

V tomto táboře lidé stráví většinou jeden den. Potom se přesouvají do takzvaného hotspotu jménem Moria, kde by měli být identifikováni a registrováni, aby mohli pokračovat v další cestě na Západ.

Tam zažívají peklo na zemi. „Lidé stojí v chladu a dešti dva tři dny frontu, jen aby se do tábora dostali. Uvnitř musejí stát další frontu, aby se zaregistrovali,“ popsal Schulz-Weiling. V táboře vládne zákon džungle. Policie je přetížená, nápor nezvládá a často používá k vyřešení situace slzný plyn.

„Pokud Evropská unie nebude akceschopnější a nepomůže, situace se nezlepší,“ uzavřel Schulz-Weiling.