Americký generál Mark Hertling, který dříve velel americkým vojskům v Evropě, uvedl pro CNN, že museli mít vojenský výcvik. Podle něj to bylo patrné jak z jejich vybavení, tak z jejich chování. Měli vesty s kapsami na zásobníky a granáty. Na sobě měli široký oděv, což naznačuje, že mohli mít protistřepinové vesty nebo měli na těle vesty s výbušninami, jaké používají sebevražední atentátníci, aby se odpálili před dopadením. Zbraně měli na speciálních popruzích, které umožňují střelbu při boji zblízka.

Nepochybně měli střelecký výcvik, dodal Herling. Zásahy v čelních sklech policejních automobilů ukazují, jak přesně z automatů mířili. Navíc nepálili dávkami, kdy mnoho střel letí mimo, ale vždy zamířili a vystřelili jednu dvě rány. Zdůraznil, že když utíkali z redakce, dokázali podobně jako vycvičení vojáci využívat úkrytů za automobily a jejich otevřenými dveřmi, přičemž jeden kryl druhého.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Záběry z místa činu v Paříži těsně po útoku ozbrojenců

Jeden bývalý policista se v podobném duchu vyjádřil pro AFP: „Nejednali bez přemýšlení. Nejnápadnější je jejich chladnokrevnost, museli být vycvičeni v Iráku, v Sýrii nebo jinde. Možná i ve Francii, ale jedno je jisté, byli vycvičení.“ I on zmínil, že drželi zbraně u těla a nestříleli dávkami.

Ani v budově nepodlehli panice, ptali se, kde je redakce, a v té jednali vysoce účelně, jak potvrzuje výpověď lékaře Geralda Kierzeka, který ošetřoval zraněné při útoku a mluvil s nimi. Podle něj oddělili muže od žen a vyvolávali jména karikaturistů. Ty pak zabíjeli.

Při útoku zemřel i šéfredaktor Charb (vlastním jménem Stephan Charbonnier)

Při útoku zemřel i šéfredaktor Charb (vlastním jménem Stephan Charbonnier)

FOTO: Michel Euler, ČTK/AP

Jejich ledový chlad se ukázal hned na počátku akce, když dorazili na špatnou adresu: „Nezazmatkovali a nezačali pálit. Pokračovali do sídla Charlie Hebdo.“

O jejich klidu svědčí i to, že při útěku klidně přejeli přes policistu Ahmeda Merabeta, který přijel na kole. Vystoupili z auta a střelili ho do hlavy a klidně se zase vrátili do vozidla.

Vhodná byla i volba auta, které použili, černý citroën měl tmavá skla.

Klidně a profesionálně jednali i při výměně auta v rue De Meaux. Zastavili uprostřed silnice a z vozu za nimi, šedivého Renaultu Clio E, vytáhli šedesátiletého řidiče a nechali ho odejít. „Proběhlo to velmi klidně, žádný křik, žádné napadení,“ řekl svědek Cedric Le Bechec.