Šestačtyřicetiletého Coulsona uznal soud vinným v červenci. Spolu s ním byli odsouzeni ještě čtyři jeho kolegové, jeho předchůdkyni na pozici v týdeníku Rebeku Brooksovou naopak soud všech obvinění zprostil.

Brooksová i Coulson svorně tvrdili, že nevěděli o masivním odposlouchávání, které se týkalo stovek lidí včetně osobností showbusinessu a politiky, ale i obětí trestných činů.

Coulson nicméně přiznal, že měl přístup k tajným vládním materiálům a už v roce 2004 poslouchal zprávy z hlasové schránky bývalého ministra vnitra Davida Blunketta. Premiér Cameron byl nucen se veřejně omluvit za to, že Coulsona přijal do svých služeb.

Čelí dalším  procesům

Coulson nejprve putoval do věznice Belmarsh na jihovýchodě Londýně, než ho v září převezli do zařízení Hollesley Bay.

Britské ministerstvo spravedlnosti jeho předčasné propuštění z vězení nekomentovalo. Upozornilo ale, že trest v podobě domácího vězení je možný uložit po nejméně třech měsících, které musí ovšem činit čtvrtinu z celkového trestu ve vězení. Kromě toho má striktní pravidla. Coulson by si v něm měl odpykat celý zbytek trestu. Úřady ho budou střežit prostřednictvím elektronického náramku.

Coulson ale čelí ještě opakovanému procesu kvůli údajnému podplácení veřejných činitelů. Ve Skotsku mu rovněž hrozí stíhání za křivou výpověď.