Podle agentury AP jde o jakýsi dárek jeho jezuitské rodině. Papež použil zrychlenou kanonizační proceduru, která mu podobný krok umožňuje.

Petr Faber žil v letech 1506 až 1546. S Ignácem z Loyoly a dalším budoucím významným jezuitou Františkem Xaverským se seznámil během studií v Paříži, kde byli spolubydlící. Psal si deník, který se dochoval dodnes a který je významným svědectvím o prvních jezuitech a okolnostech vzniku jezuitského řádu. V roce 1872 jej papež Pius IX. blahořečil.

František, který je prvním jezuitským papežem, již několikrát zdůraznil, jak důležitou osobností byl Faber pro jeho život. Nedávno například vyzdvihl jeho poselství, že "dialog by měl být veden s každým, i s vašimi oponenty".

V září František obešel typické vatikánské procedury, když oznámil, že za svatého bude prohlášen jeho předchůdce papež Jan XXIII. Během slavnostní ceremonie 27. dubna příštího roku bude kanonizován společně s papežem Janem Pavlem II.  V případě Jana XXIII. nařídil František kanonizaci i bez potvrzeného druhého zázraku. Pominutí pravidla označila tehdy agentura AP za "velkou ukázku papežovy autority".

Zázraky nejsou potřeba

Nyní v případě Fabera zvolil papež František ještě další zřídka používanou proceduru, která je "ekvivalentem kanonizačního procesu". Jezuita byl tak prohlášen za svatého bez formální ceremonie i bez toho, že by byly potvrzeny jeho zázraky.

Tuto proceduru používali papežové i v minulosti k tomu, aby prohlásili za svatou osobnost, která zemřela již před delší dobou a která byla církví uctívána dlouhá staletí. Papež Benedikt XVI. využil tuto proceduru třikrát, jeho předchůdce Jan Pavel II. jednou.