Podle právního předpisu nebude možné trestně stíhat na 70 různých druhů deliktů. Osoby, které již odsouzeny byly, nebudou muset do vězení. Rozsah omilostnění vyvolal silný odpor veřejnosti, opozičních stran a organizací hájících lidská práva.

Srbsko při jednáních s kosovskoalbánským vedením o normalizaci vztahů zákon chtělo. Požadovalo, aby Srbové ze severu Kosova nemohli být souzeni za žádný odpor vůči prištinským úřadům v minulosti. Odsouzení by jim totiž v budoucnu znemožňovalo činnost v kosovských úřadech.

Omilostněny jsou všechny osoby obviněné z určitých trestných činů spáchaných od roku 1999, tedy po konfliktu se srbskými ozbrojenými silami, až do 20. června 2013. Amnestie pro trestné činy, jako jsou ozbrojené povstání nebo špionáž, má uklidnit obavy ze stíhání kosovských Srbů obviněných z odporu proti vládě v Prištině a vyloučit, že budou uvězněni, jakmile se dostanou pod kontrolu kosovské vlády.

Od března 2011 obě strany jednaly pod záštitou Evropské unie o normalizaci vztahů, jež byla podmínkou pro zahájení rozhovorů o vstupu Srbska do EU (země má status kandidáta od loňského 1. března). Bělehrad už souhlasil se společnou správou hranic, uznal platnost registračních značek kosovských automobilů, občanských průkazů a univerzitních diplomů.

V severní části Kosova žije početná srbská menšina (asi 40 000 až 60 000 osob), pro niž Srbsko žádá autonomii. Radikální předáci kosovských Srbů však Bělehrad obviňují, že je zaprodal, a staví se proti jakýmkoli kontaktům mezi srbskou a kosovskou vládou.

Nezávislost Kosova uznává necelá stovka členských zemí OSN, včetně České republiky. O navázání diplomatických styků s Kosovem rozhodla česká vláda i přes odpor opozice 21. května 2008.