Celkem svět loni za branné složky utratil 1,75 biliónu dolarů (34,6 biliónu korun), což je o půl procenta méně než v roce předchozím, upozornila agentura AP.

„Vidíme něco, co může být začátkem vychýlení v rovnováze světových výdajů na armádu směrem od bohatých západních zemí do rostoucích regionů,“ uvedl v prohlášení výzkumník SIPRI Sam Perlo-Freeman. Pokles výdajů na Západě spojuje se stahováním vojsk z Afghánistánu a s rozpočtovými škrty.

Méně vynaložených peněz na vojáky v USA a dalších zemích Severoatlantické aliance vyvažují vyšší výdaje hlavně v Rusku (nárůst o 16 procent) nebo v Číně (nárůst o 7,8 procenta). Nejvíc ovšem vzrostl přísun prostředků na armádu v Ománu, a to o závratných 51 procent.

Spojené státy nicméně nadále zůstávají jasně v čele žebříčku zemí, které dávají na armádu nejvíc. Jejich výdaje tvoří 39 procent výdajů celého světa. Poprvé ale americké vojenské výdaje klesly pod hranici 40 procent výdajů z doby studené války.