Uvedl to německý týdeník Der Spiegel s tím, že každý „lístek na svobodu“ stál vládu asi 40 tisíc marek. Platilo se i kávou, kaučukem či rostlinným olejem. Mezi lety 1963 až 1989 prý vykoupila vláda SRN z věznic v NDR 31 775 osob. Za to komunistický režim obdržel zboží v celkové hodnotě 3,4 miliardy marek.

Bonn chtěl z humanitárních důvodů osvobodit politické vězně v rámci akce nazvané Zvláštní snahy, zatímco východní Berlín mluvil o „lidském ulehčení“.

Vykoupení byli od roku 1965 zpravidla převezeni do zvláštního tábora, kde byli oficiálně přivítáni, dostali 100 marek a poukázky na další cestu. Někteří prý ale zmizeli a ukázali Západu záda, když se tajně vrátili tam, odkud je Bonn vykoupil.

Východní Berlín šrouboval ceny

Někteří příslušníci tajné policie prý už tehdy upozornili, že část osvobozených vězňů sledovala „vlastní zájmy“, protože asi dostali už před zařazením na seznam vyjíždějících úkoly od východoněmecké Stasi. Vyplývá to ze 442 dosud neznámých dokumentů, které zpracovala Elke Ursel-Hammerová. Spolková vláda měla podle ní malý vliv na výběr vězněných, které byla NDR ochotna pustit ven. Navíc prý východní Berlín šrouboval ceny disidentů nahoru a přidával k nim špióny, lupiče a další kriminálníky, které by Bonn nikdy nevzal.

Podle autorky bylo v NDR na 12 tisíc politických vězňů – prvních osm bylo vykoupeno v září 1963. A i když měl Bonn seznam 700 osob, které chtěl vykoupit, byly výjezdní seznamy sestavovány podivně. První velká „výměna“ proběhla v roce 1964. Mezi 800 vykoupenými za naturálie v ceně 32 miliónů marek (včetně 2000 tun másla) byla asi jen polovina z bonnského seznamu.

Později prováděla vykupování odpůrců NDR evangelická církev, která tajně dostala peníze z ministerstev a od firem objednané zboží pro NDR.