Dvaapadesátiletý taxikář a jeho o tři roky mladší žena se mohou z vězení dostat nejdříve za 25 let, připomněl britský deník Guardian.

Případ smrti Shafiley Ahmedové se dlouho nedařilo vyřešit. Živá byla viděna naposled 11. září 2003, když ji matka vyzvedávala z práce. O týden později jeden z učitelů ze školy, do níž chodila, oznámil její zmizení. Tělo bylo nalezeno v únoru 2004 u dálnice M6 na břehu řeky poblíž Sedgwicku směrem na Warrington. Bylo ve stavu rozkladu a podle patologů a forenzních expertů bylo na místě pohozeno záhy po dívčině zmizení.

Rozhodla výpověď mladší sestry

Rozuzlení přišlo, až když se po sedmi letech mlčení rozhodla promluvit její mladší sestra Alesha, jíž bylo v době vraždy 15 let. Policistům řekla, že Shafileu, která odmítala si vzít o mnoho let staršího bratrance v Pákistánu, udusili její rodiče.

Žalobce Andrew Edis řekl, že Alesha je klíčovým svědkem: „Popsala akt dušení, na kterém se podíleli společně oba její rodiče. Měla do úst nacpanou tašku. Dívala se z okna a viděla, jak otec nese velký objekt zabalený v pytlích na odpadky. Předpokládala, že jde o tělo její sestry.“

Oba rodiče vraždu popírají, ale i báseň, kterou napsala zavražděná Shafilea, naznačuje, že rodina nechtěla přijmout západní způsob života a cítila hanbu. Shafilea chtěla studovat na univerzitě práva, mít chlapce a nosit módní oblečení. To se rodičům nelíbilo, vzali jí mobilní telefon, aby si nemohla s chlapci volat, a bili ji. Také jí vzali peníze z účtu.

Nakonec dceru poslali do Pákistánu, aby si vzala bratrance a žila s ním na venkově v zemi, odkud rodina přišla. Dívka v Pákistánu, kde bydlela u prarodičů, vypila bělidlo a utrpěla popáleniny hrdla.

„To nebyla sebevražda, to byl akt zoufalství,“ řekl žalobce. Dívka se vrátila do Británie na léčení a rodiče si uvědomili, že jejich snahy určit dceři způsob života, jaký má vést, selhaly. Odešla z domu a začala pracovat na půl úvazku a studovat.

Postoje rodičů dokresluje i jejich vlastní osud. Shafileyn otec si musel její matku vzít na žádost strýce. Sám přitom už měl ženu v Dánsku a s ní i syna.