Článek
Ministr vnitra to řekl v rámci pravidelné zprávy o stavu bezpečnosti země. „Ministr následně uvedl přesnou kalkulaci v minutách,“ napsal Porubjak v příloze deníku Sme. Dislokaci slovenského letectva na Sliači označil Pittner za problematickou a nevhodnou. Upozornil, že v Bratislavě nebyly umístěny žádné letecké síly.
Bratislava totiž leží na hranicích s Rakouskem a mezinárodní smlouva o neutralitě Rakouska nedovolovala umístit vojenské letectvo v blízkosti rakouských hranic. Letiště Sliač je vzdálené od Bratislavy téměř 200 kilometrů.
Porubjaka, jehož maminka byla z Moravy a otec ze Slovenska, slova o možném bombardování Bratislavy českým letectvem pobouřila. „Geneticky jsem Čechoslovák. Vyskočil jsem a začal jsem na něj křičet, co to říká za nesmysly, jak vůbec něco takového může vypustit z úst,“ napsal Porubjak. Tehdejší premiér Ján Čarnogurský ho musel uklidňovat.
„Ministr Pittner na mě hleděl s údivem. Měl jsem pověst klidného člověka a najednou jsem vypadal - při představě, jak slovenské bomby padají na brněnský Petrov - jako zuřivec, který se na něj každou chvíli vrhne,“ dodal Porubjak. Čarnogurský tuto část jednání kabinetu uzavřel slovy, že tím skončilo „strategické“ vystoupení ministra vnitra.
Porubjak a Pittner byli členové slovenské vlády premiéra Jána Čarnogurského (květen 1991 až červen 1992). V roce 1992 zvítězilo ve volbách na Slovensku Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara, které následně jednalo s českou stranou o rozdělení Československa. „Na Silvestra se Československo rozpadlo. Bez jakékoli aktivity vojenského letectva, po přátelské dohodě Mečiara a Klause v nezbombardované brněnské vile Tugendhat,“ napsal Porubjak.