Článek
„Některá rizika zůstávají, zvláště v Kosovu a Metohiji, a také do jisté míry na jihu Srbska a v okrese Sandžak. Nejsou ale takového charakteru, že by vyžadovaly vojenské řešení,“ prohlásil Miletić. Armáda je ale připravena na všechny eventuality.
„Armáda má plány na zabránění jakékoliv krize ve všech oblastech, o nichž se domnívají, že by mohly být zdroje narušení rovnováhy. Takové plány máme i pro Kosovo a Metohiji. Nic náš nemůže překvapit. Armáda ale bude jednat výlučně v rámci rozhodnutí státních orgánů, ústavy a zákonů," doplnil velitel.
V současnosti není podle něj ani žádné nebezpečí nového exodu Srbů z Kosova, situace je „relativně stabilní“.
Miletić poznamenal, že srbské ozbrojené síly jsou přítomny v oblasti podél kosovské hranice a mají "stálý kontakt se srbskou menšinou v Kosovu i silami KFOR a mezinárodními orgány zodpovědnými za bezpečnost. V té souvislosti varoval před snižováním počtu vojáků KFOR. „Byli jsme ujištěni, že to bude záviset na situaci“ uvedl.
Přenesení konfliktu na obce s albánskou menšinou v jižním Srbsku však podle něj vyloučit nelze. "Proto je důležité, aby dialog pokračoval," zdůraznil s narážkou na další kolo jednání Bělehradu s Prištinou o urovnání krize v severním Kosovu, které se má konat ve středu.
Miletić vyjádřil naději, že se krizi podaří dialogem vyřešit a "že se nedostaneme do situace, která by musela být řešena válečným způsobem". Nelze totiž očekávat, že by vojenské řešení mohlo být dlouhodobé a stabilní, zdůraznil.
Po válce o Kosovo v roce 1999 byla tehdejší srbská autonomní oblast převedena pod mezinárodní správu, v roce 2008 pak vyhlásily jeho kosovskoalbánské úřady jednostranně samostatnost. |
---|
Srbsko ale tuto samostatnost neuznává a také silná srbská menšina na severu oblasti odmítá uznat hranice nového státu. Proto brání zprovoznění hraničních přechodů Jarinje a Brnjak na "svém" území mezi Kosovem a Srbskem stavěním barikád a zápolením o ně s vojáky KFOR. |