Problematikou se zabýval jak Scotland Yard, tak politici. Bývalý poslanec Anthony Steen odhadoval už v roce 2008, že v Británii je asi 2000 romských dětí, kteří vydělávají peníze žebráním nebo krádežemi. „Aktivní dítě se zločineckým nadáním je schopno vydělat 100 000 liber ročně pro lidi, kteří je zneužívají,“ uvedl poslanec s tím, že děti jsou nuceny ke krádežím a žebrotě pod hrozbou krutých trestů.

Steen i popsal, jak se děti do Británie dostávají. „Děti jsou pašovány přes celou Evropu, nebo jednoduše posazeny do letadla se dvěma dospělými, kteří se vydávají za jejich rodiče,“ uvedl a dodal: „Většinou je gangu prodali rodiče, aby splatili dluhy.“

Zlaté časy českých žebráků jsou pryč

Oslovení pražští žebráci se shodují na tom, že zlaté časy výdělku bez větší námahy jsou dávno pryč. Zatímco někteří z nich byli v centru metropole schopni dostat až dvacet tisíc korun měsíčně, nebo dokonce almužnu v jednotkách tisíc denně, dnes je to kolem několika stokorun, což údajně pokryje základní potřeby.

O tom, že občas soucit otevírá peněženky dokořán, svědčí slova nejednoho ze zpovídaných lidí. Jak uvedl jeden muž, jednou dostal hned osm tisíc naráz, žil z nich dva měsíce. Jedna žebračka se zase svěřila s příběhem, že od velkorysé dárkyně obdržela obálku s nápisem Ať máte lepší život, v níž bylo sedm tisíc korun. Dostala je vnoučata.

Video

Pražští žebráci: zlaté časy už skončily. Zdroj: Stream.cz

Z vyprávění oslovených žebráků vyplývá, že shánění výdělku na ulicích je pro ně často dočasné zaměstnání nebo způsob, jak si přivydělat. Jeden muž se kromě žebrání živí také příležitostnými pracemi, zpovídaná šedesátiletá žena zase čeká na důchod.

Záběry kamery rovněž zachycují postihy ze strany městských strážníků, kteří žebrákům dávají pokuty ve výši až tisíc korun a tím se je snaží z centra města vypudit. Pokud si vydělají jen pár stokorun denně, jak tvrdí, žebrání se jim tak příliš nevyplatí.

Tato zločinnost se rozmohla poté, co se Rumunsko stalo členem EU. Hned v prvním půlroce po vstupu Rumunska do EU bylo zjištěno 1000 případů podvodů a krádeží spáchaných Rumuny v Londýně, zatímco v roce 2006 jich bylo jen 18.

Je to velmi výnosný obchod. Vidět je to na okraji romské čtvrti v rumunském městečku Tandarei, kde žije 15 000 lidí. Zatímco na prašných ulicích si mezi cikánskými povozy hrají polonahé děti u hadice, která oblast zásobuje vodou, o kus dál jsou výstavné domy se zaparkovanými BMW a Land Rovery s britskými poznávacími značkami.

Policejní zásahy

Už loni byla podniknuta rozsáhlá mezinárodní akce, která měla rozbít zločineckou síť, jež vyvážela děti do Británie, aby tam na ně získávala podpory, nebo je nutila krást. Jen v Londýně byl počet těchto dětí odhadován na 120. Spáchaly na 1 500 trestných činů.
Skupina pocházela právě z Tandarei. [celá zpráva]

Tam podniklo 8. dubna letošního roku na 300 rumunských policistů s kolegy z Europolu a Scotland Yardu velký zátah. Zadrženo bylo 17 lidí, kteří do Británie propašovali 168 dětí a teenagerů, kteří v Londýně v Sloughu, kde je nejpočetnější komunita rumunských Romů, žebrali a kradli. [celá zpráva]

Zadržení, kteří používali přezdívky jako Vymahač, Milionář nebo Generál, nyní čekají na soud v Bukurešti. V jejich domě policisté našli nejen zbraně, ale také zlato, šperky, falešné britské pasy s obrázky dětí a svazky padesátilibrových bankovek.

Propracovaný obchod s dětmi

Celý obchod byl dobře organizován. Žádné unášení dětí. Rumunský tajný policejní agent Nicolas popisuje: „Je to obchodní dohoda. Obchodník s dětmi zaplatí za každé dítě 20 000 liber, protože takhle velké sumy snadno dostane zpět. Zařídí, aby dítě jelo na prázdniny 's příbuznými' do Anglie. Těmto dětem mohou dát falešná jména a falešné rodné listy. Mnohé převážejí po celé zemi a používají tyto falešné papíry, aby mohli na jedno dítě dostat více přídavků. Peníze se pak posílaly přes Western Union nebo MoneyGram 'Mr. Bigovi' do Tandarei."

Rodiče však tyto dohody většinou tvrdě popírají stejně jako skutečnost, že děti byly prodány. Soud však například prokázal, že otec a matka třináctileté Evy přišli s nápadem vyslat ji do Anglie, protože nemohli uživit 12 dětí. Tvrdili ale, že ji tam poslali na dovolenou k sestřenici otce.

Úřady těžce zjišťovaly, kolik z deseti dětí v jednom domě ve Sloughu, kde žily, trpělo špatnou péčí, nebo bylo skutečně propašováno proti jejich vůli do Anglie a nuceno žebrat. Evina otce se podařilo odsoudit. Povedlo se ho vylákat do Anglie, aby si přijel pro dceru a odvezl si ji s tím, že pak nebude potrestán.