Firma v západoněmecké spolkové zemi Bádensko-Württembersko zaslala devětačtyřicetileté ženě zpět podklady uchazečky i s životopisem. Ten se jí však vrátil i s poznámkou "Ossi" (výchoďák), jak se v Německu lidově a poněkud pejorativně označují Němci z takzvaných nových spolkových zemí.

Stěžovatelka Gabriela S., která pochází z východní části Berlína, od roku 1988 žije ve Stuttgartu. Soudce chtěla v procesu přesvědčit, že ji potenciální zaměstnavatel diskriminoval jako národnostní menšinu, a tudíž jí měl vyplatit odškodné.

 

Etnickým původem se rozumí víc než jen regionální původsoudce

Více než 20 let od pádu berlínské zdi však soud dospěl k názoru, že poznámku poukazující na něčí východoněmecký původ sice lze vnímat jako diskriminaci, ale nikoli jako diskriminaci zakázanou zákonem. Takovou je mimo jiné právě diskriminace na základě etnického původu.

"Etnickým původem se rozumí víc než jen regionální původ," vysvětlil ve čtvrtek předsedající soudce. Kromě přiřazení k někdejšímu teritoriu komunistické NDR totiž "výchoďáci" nevykazují další společné znaky, které činí určité společenství etnikem. Patří k nim například společné tradice, jazyk, náboženství, styl oblékání nebo kuchyně.

Žalovaný zaměstnavatel při čtvrtečním projednávání případu tvrdil, že důvodem odmítnutí žádosti o práci nebyl původ, nýbrž nedostatečná kvalifikace a počítačová gramotnost uchazečky i nesprávně vyplněná žádost.

Gabrielu S. u soudu zastupoval právník, protože jeho mandantku prý zmáhal obrovský mediální zájem o její proces.