Střední a východní Evropa dopadla podle firmy, která zpracovávala zadání německého Siemensu, vůbec špatně. Po Praze v žebříčku následuje Istanbul, Záhřeb a Bělehrad, přičemž nejhůře dopadl ukrajinský Kyjev, který třicítku hodnocených měst uzavírá s 32,33 bodu.

Města byla hodnocena na základě 30 veřejně dostupných ukazatelů, jako jsou spotřeba energie, množství emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2) zacházení s odpadem, využívání městské hromadné dopravy a postoje místních vlád k ekologickým otázkám.

Všech osm kategorií přitom mělo v konečném součtu stejnou váhu. Praha se umístila do desátého místa pouze v jedné z nich, a to hospodaření s vodou, kde skončila desátá. Celkově se umístila hůře než Varšava (16. příčka), Budapešť (17.), Bratislava (20.) nebo Atény (22.).

"Už léta bojujeme o to, abychom se stali městem šetrným k životnímu prostředí. V roce 2025 chceme být dokonce prvním hlavním městem světa s neutrálními emisemi oxidu uhličitého," citoval kodaňskou primátorku Ritt Bjerregaardovou německý deník Süddeutsche Zeitung.

MHD či energie z větru

Už dnes jezdí více než dvě třetiny obyvatel Kodaně, v níž se nyní koná mezinárodní klimatický summit, do zaměstnání autobusem, metrem nebo na kole. Na 110 místech města je možné si zdarma půjčit jízdní kolo a využít více než 300 kilometrů cyklistických stezek. Dánská metropole rovněž drží evropský rekord ve využívání větrné energie. Nyní z tohoto zdroje pokryje čtvrtinu spotřeby elektřiny.

Téměř všechny kodaňské domy jsou napojené na sítě dálkového vytápění, a tak kodaňské budovy spotřebují v průměru nejméně energie ze sledovaných metropolí. V kategorii izolace domů se však nejlépe umístil společně se Stockholmem Berlín - i díky tomu, že v jeho východní části byly dvě třetiny bytů nově izolovány proti únikům tepla.

V kategoriích emise CO2 a zásobování energií zvítězilo Oslo, Amsterodam utržil nejvíce bodů na hospodaření s vodou a likvidaci odpadů, nejekologičtější dopravu má Stockholm, jenž vybírá mýtné za vjezd do centra města, nejčistší vzduch dýchají obyvatelé litevského Vilniusu a bezvadnou ekologickou politiku mají shodně Brusel, Kodaň, Helsinky a Stockholm.

Metropole se o zahrnutí do žebříčku nemusely aktivně ucházet, jako je tomu v případě soutěže o titul European Green Capital, který vyhlašuje Evropská unie a jímž se bude příští rok honosit Stockholm.

European Green City Index (bodů ze 100):
Pořadí a město bodů
1. Kodaň 87,31
2. Stockholm 86,65
3. Oslo 83,98
4. Vídeň 83,34
5. Amsterodam 83,03
6. Curych 82,31
7. Helsinky 79,29
8. Berlín 79,01
9. Brusel 78,01
10. Paříž 73,21
11. Londýn 71,56
...
16. Varšava 59,04
...
17. Budapešť 57,55
...
20. Bratislava 56,09
...
24. Praha 49,78
25. Istanbul 45,20
26. Záhřeb 42,36
27. Bělehrad 40,03
28. Bukurešť 39,14
29. Sofie 36,85
30. Kyjev 32,33
Zdroj: Tagesspiegel