Přestože všude vzrostla spokojenost s osobním životem - což dokumentuje srovnání s prvním podobným průzkumem v socialistických zemích z roku 1991 -, paradoxně výrazně přibylo lidí, kteří tvrdí, že se měli v éře komunismu lépe. Nicméně mezi jednotlivými zeměmi jsou výrazné rozdíly.

Za komunistů bylo lépe?

Především v Maďarsku téměř klesla spokojenost lidí s demokracií o 18 procent, s kapitalismem pak dokonce o 34 procent (spokojeno už je jen 46 procent Maďarů). Podobně je výrazná nespokojenost cítit na Ukrajině.

V České republice schvaluje přechod k demokracii 80 procent lidí, avšak přechod ke kapitalismu, který se u českých občanů těšil ještě větší podpoře v roce 1991 - 87 procent, ztratil devět procent příznivců.

Podpora základních demokratických principů (v %)
 Maď.
Bul.
Čes.
Pol.
Ukr.
Lit.
Slo.
Rus
Svoboda slova
65
58
47
50
43
38
39
37
Svobodné volby
70
61
57
51
53
39
43
41
Nezávislé soudy
79
81
78
64
67
59
57
69
Civilní kontrola armády 36
27
36
29
30
20
21
27
Svobodný tisk
59
61
66
52
49
50
42
37
Svoboda vyznání66
58
46
62
51
47
47
47
Průměr
66
60
52
52
50
43
43
39

Nespokojenost Maďarů a Ukrajinců souvisí se značnými ekonomickými problémy obou těchto zemí, které ještě umocnila ekonomická krize a v případě Ukrajiny i krize politická. V Maďarsku si tak 72 procent myslí, že lidé se mají hůř než za komunismu. Češi jsou v této otázce na opačném konci žebříčku s 39 procenty, které souhlasily s tímto výrokem.

Všichni Východoevropané jsou přitom paradoxně se svým životem spokojenější, než byli v roce 1991. Z čísel vyplývá, že se společnost více rozvrstvuje a vytváří se silnější střední vrstva - různě silná - která je se svým životem spokojena.

Jste spokojeni se svým životem?
 1991 (%)
2009 (%)
Změna
Polsko
12
44
+32
Slovensko
13
43
+30
Rusko
7
35
+28
Česká republika
23
49
+26
Litva
13
35
+22
Ukrajina
826+18
Bulharsko
415
+11
Maďarsko
8
15
+7
Německo
44
47
+3
            Východní
1543+28
            Západní
5248-4

Poměrně společné je lidem ve Východní Evropě vnímání korupce jako hlavního problému, Česká republika v tom není výjimkou. Jedině ve Východním Německu se korupce do první trojky problémů vůbec nedostala - zřejmě tam fungují lépe normy - psané i nepsané - přejaté ze Západního Německa.

Etnická nevraživost se snížila

Pozitivní trendem v Evropě je podle průzkumu Pew Research pokles etnické nevraživosti. Poklesl výrazně počet lidí, kteří cítí nenávist k jinému etniku - menšině. Celkově v tomto ohledu není mezi Západo a Východoevropany rozdíl. Nicméně jedno etnikum není opravdu oblíbené - Romové. Myslí si to 84 procent Čechů, 78 procent Slováků a 69 procent Maďarů.

Pokud jde o vztahy k jiným národům, vnímá stále většina Východoevropanů negativně především vliv Ruska, vyjma Ukrajiny a Bulharska. Zajímavá je v této souvislosti situace na Slovensku, které je rozpolcené (34 procent vnímá ruský vliv negativně, 34 procent pozitivně a zbytek neví). V Česku vnímá 44 procent procent ruský vliv negativně, opačný názor má 24 procent.)

Jejich obavy jsou v jistém smyslu oprávněné, protože Rusko zažilo renesanci nacionalismu i myšlenky imperialismu. Rozpad Sovětského svazu vnímá jako neštěstí 58 procent Rusů a 47 procent zastává názor, že pro Rusko je přirozené mít impérium.

Evropané propadají více fatalismu než Američané

Pew Reserch Center si všiml ještě jednoho zajímavého rozdílu mezi Evropou a Amerikou, který přetrvává. S názorem, že je osobní úspěch předurčen silami mimo naši kontrolu Evropané - nadpoloviční většina v každé zemi - většinou souhlasí (kromě Británie). Zatímco Američané ze 68 procent s takovým tvrzením nesouhlasí. Nicméně i tady je pozitivní posun a Evropané jsou kromě Francouzů méně fatalističtí než v roce 1991.

Průzkum Pew Research Center zkoumal postoje 14 760 dospělých lidí ve 14 evropských státech v období od 27. srpna do 24. září letošního roku. Průzkum zahrnul vedle východoevropských zemí i vybrané země Západoevropské a také Spojené státy.