Podle studie jsou bakterie proti antibiotikům stále odolnější. K neúčinným antibiotikům však neexistuje dost alternativ a LSE proto vyzvala vlády, aby problém řešily.

Podle Eliase Mossialose, experta na zdravotnictví při LSE, je penicilin zbytečný v některých rozvojových zemí, ale také ve Francii, Španělsku či v Rumunsku. Doplnil, že lékaři často diagnostikují virové infekce za bakteriální a antibiotika předepisují příliš často, nebo si je lidé mohou rovnou v lékárnách koupit bez předpisu.

Mnohem závažnější problém než prasečí chřipka

Problémem je po celém světě stoupající výskyt odolných, multiresistentních kmenů stafylokoka zlatého (MRSA). Vyvolávají nebezpečné infekce, které se obtížně léčí, a pacienti na ně častěji umírají. "Odolnost vůči antibiotikům je mnohem závažnější záležitost než prasečí chřipka, a bude to ještě horší,“ řekl Mossialos.

Kathleen Holloway ze Světové zdravotnické organizace (WHO) potvrdila CNN, že odolnost bakterií  vůči antibiotikům je světovým problémem. V některých částech světa podle ní první řada antibiotik neúčinkuje proti chorobám jako zápal plic u dětí, úplavice či tuberkulóza. "Dostali jsme se do situace, v níž pro jistý stav došly léky. Existují lidé s extrémně odolnou tuberkulózou, k jejíž léčbě nejsou léky. Výzkum a vývoj nový antibiotik zaostává," řekla.

Podle Mossialose je to proto, že antibiotika farmaceutickým firmám přinášejí porovnatelně menší zisk. Příčinou jsou omezení při předepisování antibiotik, právě proto, aby nedošlo k vytváření odolnosti, a také proto, že jsou antibiotika podávána jen na krátký čas, většinou na 10 až 14 dní. Mossialos tvrdí, že je tedy na vládách, aby k vývoji nových antibiotik společnosti motivovaly.