Smlouvu reformující Evropskou unii neratifikovaly z 27 zemí EU už jen Irsko, Polsko a Česká republika.

"Spolkový prezident ratifikační listinu podepsal dnes dopoledne," řekl v pátek Schulz. Lisabonská smlouva však může vstoupit v platnost až poté, co ji schválí všechny členské státy EU. Tři tak ještě neučinily.

Irové již jednou v referendu Lisabonskou smlouvu odmítli, ale plebiscit se bude příští sobotu opakovat. V Polsku a Česku brzdí ratifikaci prezidenti. Oba se odvolávají na Iry, Václav Klaus navíc čeká na rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti skupiny senátorů k dokumentu a zákonu o vázaném mandátu.

Ústavní soud už jednou o Lisabonu jednal a neshledal ho protiústavním. Odpůrci smlouvy však namítají, že stížnost byla podána jen některé body.

Od ledna zřejmě Lisabon platit nebude

Šéf britských konzervativců David Cameron slíbil Klausovi, že pokud ratifikaci v Česku pozdrží, vyhlásí ve své zemi v případě vítězství ve volbách o dokumentu referendum.

Podle plánů by lisabonská smlouva měla začít platit od ledna 2010, ale právě protahování ratifikačního procesu může tento termín ohrozit.  

Také v Německu ratifikační proces pozdržely ústavní stížnosti. Německý ústavní soud v červnu podmínil ratifikaci smlouvy úpravou doprovodných zákonů tak, aby při rozhodování o evropských záležitostech upevnily pravomoci německého parlamentu. Obě jeho komory už zákony schválily a ve středu je podepsal i Köhler. Další stížnost na schválené právní normy předtím německý ústavní soud zamítl.

Lisabonská smlouva má od roku 2014 nahradit dosud vyžadovaná jednomyslná rozhodnutí v EU většinovými. Mimo to zavádí funkci ministra zahraničí EU a evropského "prezidenta". Evropská unie nyní funguje na základě smlouvy z Nice z roku 2001.