Třetí skončila se 14, 5 procenta strana turecké menšiny Hnutí za práva a svobody, což je menší koaliční partner v nynějším kabinetu. Následuje krajně pravicová strana Útok s 9, 4 procenta - má však nulový koaliční potenciál, povolební spolupráci s ní odmítli Borisov i Stanišev.

Pravicová Modrá koalice expremiéra Ivana Kostova (59), která chtěla jít do vlády s Borisovem, si připsala 6, 8 procenta. Další možný kandidát pro vstup do Borisova týmu - populistická strana Pořádek, zákonnost a spravedlnost - získala 4, 1 procenta. Národní hnutí Simeon II., v jehož čele stojí někdejší bulharský car, nepřekročilo nezbytnou čtyřprocentní hranici.

„Musíme co nejrychleji sestavit vládu,“ řekl v neděli večer Borisov, vyučený hasič, bývalý osobní strážce komunistického lídra Todora Živkova a šampión v karate s černým pásem. V kampani použil Obamovou heslo Ano, dokážeme to a sliboval, že zatočí s korupcí a mafií. Pro razanci, s níž vystupoval jako generálporučík policie i starosta, se mu přezdívá Batman.

„Jakákoli jiná odpověď by znamenala, že se vzdávám odpovědnosti za tuto zem,“ odpověděl na otázku, zda se stane premiérem. „Ti, kteří kradou, by se měli začít bát...Zloději půjdou do vězení. Bulharsko už nebude nejchudší a  nejzkorumpovanější zemí Evropské unie," řekl.

Hlas má svou cenu - deset nebo i čtyřicet leva

Tři bulharští novináři z deníku 24Časa chtěli zjistit, co je pravdy na prodávání hlasů. Vypůjčili si mercedes, vytiskli plakáty vymyšlené strany a vydali se do jedné vesnice. Po tříhodinové  jednání s místním šéfem měla jejich strana jistých 500 hlasů.

Kupování hlasů se objevilo při eurovolbách. Například starosta obce Bankja podle vyšetřovatelů kupoval hlasy za deset leva (asi 130 korun), přičemž někde cena mohla vyšplhat až na čtyřnásobek. Strany údajně vynaložit šest miliónů eur (155 mil. korun) na úplatky voličům. „Je to běžná praxe,“ řekl agentuře DPA aktivista Tichomir Beslov.