Ústředním požadavkem protestujících je zvýšení prostředků určených pro školství. Osmnáct miliard eur (téměř 483 miliard korun), jimiž chce spolková vláda spolu s jednotlivými spolkovými zeměmi do roku 2019 podpořit vysoké školství a výzkum, podle stávkového výboru nestačí. Studenti se rovněž chtějí domoci větší demokratizace a posílení svého vlivu na správu vzdělávacích zařízení.

Němečtí vysokoškoláci také chtějí mít větší vliv na časové rozvržení studijních programů, aby více odpovídaly jejich individuálním potřebám a možnostem. Mnozí studenti souběžně se studiem pracují, což je často nevyhnutelné hlavně v těch spolkových zemích, kde se za studium platí.

Vyvrcholení protestů organizátoři slibují na středu, kdy se má na 150 000 vysokoškoláků zúčastnit demonstrací. Ve čtvrtek pak mají pod heslem "Peníze na vzdělání místo do bank" symbolicky přepadávat banky.

"Bezplatné vzdělání pro všechny"

Obzvlášť nespokojení jsou studenti v nově zaváděných bakalářských studijních cyklech. Vysokoškoláci si stěžují, že v bakalářských cyklech zaváděných v posledních letech musejí během šesti semestrů splnit povinnosti, které byly dříve rozloženy do osmi semestrů. Kromě toho je nedostatek míst v magisterských cyklech.

Při neplnění stanovených povinností přitom hrozí i vyloučení ze školy.

Studenti berlínské Humboldtovy univerzity pořádají happeningy před budovami jednotlivých fakult, u filozofické fakulty dokonce obsadili i jednu ulici. Na Hegelově náměstí před sídlem univerzity vypouštěli nafukovací balonky s "přáníčky", na nichž jsou vzkazy jako "Bezplatné vzdělání pro všechny" nebo "Žádná podpora elitám".

Na univerzitě v Hamburku si studenti v kampusu rozložili lehátka, pořádali soutěže a oblékli si stávková trička. Přednášky bojkotují i studenti v dalších univerzitních městech Německa od Mnichova, Freiburgu či Heidelbergu před Jenu až po Drážďany nebo Frankfurt nad Odrou.