Článek
"Euro musím násobit třiceti a tak mi vyjde částka, kterou jsem dostávala ve slovenských korunách. Dostávala jsem sedm tisíc a teď je to 232 euro," počítá nahlas. V rukou má jen papírové bankovky a jednu dvouerovou minci.
"Bojím se, že až mi v obchodě vydají, budu mít moc mincí a v těch se nevyznám. Říkali mi, že jsou příliš malé a těžko se rozeznávají," dodává a míří přímo do nejbližšího obchodu.
:.Slovenská Romka s podporou v eurechfoto: Právo/Ivan Vilček
Romové nakupují ve velkém. Potraviny, cigarety i alkohol. "Mnozí z nich si neuvědomují, že euro má vyšší hodnotu než koruna. Vydají stovku s pocitem, jako když vydali sto korun. Obávám se, že eura se jim příliš brzo rozkutálejí a bude zle," pozoruje situaci místní vajda. Dál je ochoten pokračovat v rozhovoru jen za peníze. "Zadarmo vám už nic neřeknu," obrátí se zády.
V den, kdy se vyplácí sociální dávky, nechodí romské děti do školy. "Dnes máme ve škole volno," tvrdí jednohlasně. Děti dobře vědí, že v tento den jsou dospělí štědřejší a dostanou čokoládu nebo žvýkačky. "Učitelka nám dala volno," lže s plnou pusou malý kluk, který chodí tak maximálně do třetí třídy. Ostatní děti kolem se jeho podařenému žertu smějí. Odmítají se však fotografovat a za fotku žádají peníze. Od dospělých se učí rychle.
:.Slovenská Romka přepočítává podporu v eurech.foto: Právo/Ivan Vilček
Ostatní obyvatelé obce sledují pozdvižení mezi Romy s obavami. "Dnes dostali peníze, rychle je utratí a zas nebudou mít nic. Nakoupí si alkohol a večer budou dělat v obci randál. Je vůbec nezajímá, že my se chceme vyspat a ráno musíme do práce," rozčiluje se muž projíždějící kolem skupinky na kole.