Podle konečných výsledků přes 75 procent Gróňanů hlasovalo pro větší autonomii, necelých 24 procent se postavilo proti. K referendu se dostavily přibližně tři čtvrtiny oprávněných voličů.

"Už bylo načase, abychom dostali práva a svobody, které byly ukradeny našim předkům,“ citovala agentura AFP jednoho z místních, bývalého rybáře Davida Brandta.

Grónsko odhaluje netušené nerostné bohatství

Větší autonomie Grónsku dává právo na využití nerostných zdrojů na jeho území. Podle odborníků pod ledovým příkrovem ledu na objevení čekají obrovské zásoby uhlovodíků a minerálů. Podle některých odhadů by se zásoby ropy u grónského pobřeží mohly rovnat nerostnému bohatství jedné z největších palivových velmocí světa Norska.

Možnosti těžby se navíc stále rozšiřují s tím, jak tají grónské ledovce a pobřežní vody už nezamrzají tolik jako dříve. Spolu s většími právy na využití zdrojů se ale Grónsku zkrátí dotace od Dánska, které v současnosti tvoří asi třetinu příjmů jeho rozpočtu.

Grónsko, které částečnou autonomii na Dánsku získalo již v roce 1979, bude také nyní jako samostatný národ vnímáno i v mezinárodním právu. Oficiálním jazykem se namísto dánštiny stane grónština.

Grónsko k získání nezávislosti směřuje od roku 1979, kdy díky autonomii získalo vlastní vládu a parlament. V roce 1985 vystoupilo z Evropského společenství kvůli neshodám o výlovu ryb. V zemi žije na 57 tisíc lidí, z nichž 50 tisíc tvoří domorodí Inuité.