Jeho vůz sjel podle policie po půlnoci z vozovky a převrátil se. Haider utrpěl těžká zranění hlavy a hrudníku, na která nedlouho poté zemřel.

Politik mířil domů do Bärentalu, kde se měla sejít celá rodina a oslavit narozeniny Haiderovy devadesátileté matky, uvedla rakouská televize ORF. "Pro nás je to jako konec světa," řekl televizi jeho mluvčí Stefan Petzner.

Na dotaz, jakou jel vůz rychlostí, odpověděl na tiskové konferenci v Klagenfurtu zástupce policie, že to je ještě předmětem šetření, agentura APA však s odvoláním na nejmenované znalce napsala, že to bylo jistě výrazně víc než v místě nehody povolených 70 kilometrů za hodinu. Příčina nehody se vyšetřuje.

Prezident Heinz Fischer označil Haidera za velmi nadaného politika, který dokázal lidi strhnout. "Jeho názory byly kontroverzní, ale dokázal vyvolávat u lidí silné city," řekl prezident. Nová šéfka strany Zelených Eva Glawischnigová vyjádřila respekt k Haiderově práci, ale připomněla, že city, které vzbuzoval, byly často protichůdné a vedly k polarizaci společnosti.

Předseda sociálních demokratů (SPÖ) Werner Faymann označil Haidera za "výjimečného politika", nový šéf lidovců Josef Pröll zdůraznil, že Haider ovlivňoval po čtvrt století rakouskou vnitřní politiku jako nikdo jiný.

Haiderův vůz po nehoděHaiderův vůz po nehoděfoto: Reuters/Daniel Raunig

Haider měl podobnou nehodu už před patnácti lety. V srpnu 1993 v obci Maria Rain také vyjel ze silnice a naboural do telegrafního sloupu. Téměř nic se mu ale nestalo.

Místo nehody Jörga HaideraMísto nehody Jörga Haiderafoto: ČTK/AP/Gert Eggenberger

Doma úspěšný, v zahraničí vzbuzoval odpor

Haiderova bývalá strana, Svobodní, v roce 1999 získala v parlamentních volbách 27 procent hlasů a vstoupila do vlády lidovce Wolfganga Schüssela. Rakousko se však kvůli xenofobním výrokům Haidera ocitlo v mezinárodní izolaci.

Jörg Haider

V roce 2005 Haider ze strany odešel a stal se šéfem Svazu pro budoucnost Rakouska. Ve volbách 28. září získal jak kandidát nové strany téměř 12 procent hlasů.

Haider proslul šokujícími výroky, kvůli kterým ho v zahraničí mnozí považují za nacistu. Např. koncentrační lágr v Osvětimi označil za „trestný tábor“ a chválil Hitlerovu politiku zaměstnanosti. Útočil na muslimské přistěhovalce a v Korutanech, kde působil jako hejtman (předseda zemské vlády) nechal ve dvojjazyčných obcích strhnout slovinské nápisy. Často také napadal ČR kvůli Temelínu a odsunu Němců.