Článek
Analýza identifikačních znaků potvrdila, že zatčeným mužem je skutečně Župljanin, uvedla ve čtvrtek mluvčí zvláštního soudu pro válečné zločiny Ivana Ramičová.
Sedmapadesátiletý Župljanin byl zatčen ve středu po poledni ve městě Pančevo, ležícím asi 20 kilometrů východně od Bělehradu. Nebránil se, ale už při zatýkání odmítl potvrdit svou identitu a později i prostřednictvím právníka začal prohlašovat, že není tím, za koho jej policie má.
Muž byl po zadržení převezen k zvláštnímu soudu pro válečné zločiny v Bělehradě k výslechu. Ten ale musel s výslechem počkat do doby, než bude oficiálně potvrzena identita zatčeného. Soudce proto nařídil sejmutí otisků prstů a odběr vzorku krve.
Hledaný zločinec unikal devět let
Jako obrovský úspěch Župljaninovo zatčení uvítal Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) i Evropská unie.
Bývalý bosenskosrbský policejní velitel Stojan Župljanin je jedním ze čtveřice prominentních uprchlíků, kteří mají stanout před haagským tribunálem kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů. USA na jeho hlavu vypsaly odměnu pět miliónů dolarů. Župljanin byl už v roce 1999 obviněn z genocidy a ze zločinů proti lidskosti spáchaných během války v Bosně. Policie po něm neúspěšně pátrala téměř deset let.
Župljanin pochází z Bosny a žalobci ho viní ze zločinů spáchaných proti nesrbskému obyvatelstvu v západní Bosně, kde působil jako velitel místních bezpečnostních sil na počátku války. Podle obvinění síly pod jeho velením byly odpovědní za vraždění, znásilňování a mučení v nesrbských městech v Bosně na nesrbském obyvatelstvu. Vraždy s vyhánění Bosňáků a bosenských Chorvatů se měly síly dopouštět v masovém měřítku.
V Srbsku odsoudili tři lidi za válečné zločiny
K trestům odnětí svobody od tří do 15 let odsoudil ve čtvrtek srbský soud tři bývalé příslušníky srbských polovojenských jednotek za válečné zločiny, které spáchali v roce 1992 na muslimských civilistech v bosenském Zvorniku. Žaloba je vinila z mučení muslimů v internačním táboře Čelopek, kde bylo vězněno 163 osob. Devatenáct z nich bylo zabito.
Ve Zvorniku, kde bylo celkem zabito na 900 lidí. Před soudem stanou i další obvinění- ze zabíjení civilistů v tomto východobosenském městě.
Válečné zločiny spáchané ve Zvorniku jsou prvním případem, který Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) postoupil srbské justici.