V zákoně je uvedeno, že za bezpečnostně spolehlivou osobu se nepovažuje ten, kdo vykonával činnost v bývalé StB nebo v bývalé zpravodajské správě Generálního štábu Československé lidové armády. Podle Nejvyššího soudu tato usnesení zákona porušují princip rovnosti práva. Navrhuje, aby Ústavní soud vyřkl, že toto ustanovení není v souladu s ústavou SR.

Stížnost bývalého příslušníka StB

Nejvyšší soud rozhodl při projednávání žaloby občana, který v roce 1987 z StB na vlastní žádost odešel a nyní chce získat zaměstnání ve slovenských ozbrojených složkách.

Napadl rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu, který tvrdil, že není bezpečnostně spolehlivou osobou, protože působil v StB.

"Nemohli jsme tomuto člověku dát prověrku, protože nám to zákon neumožňuje," zdůvodnil odmítnutí mluvčí Národního bezpečnostního úřadu Ivan Goldschmidt.

Kvůli Sachrovu kroku není zajištěna rovnost

Podle bývalého agenta StB nebyla dodržena rovnost před zákonem, když bývalý federální ministr vnitra Richard Sacher dal v roce 1990 vytáhnout ze seznamu tajných agentů všechny vysoce postavené politiky.

Nejvyšší soud vykonal analýzu pojmu bezpečnostně spolehlivé osoby a zjistil, že kategorie bezpečnostně nespolehlivých osob jsou v zákoně vymezené nerovnoměrně, nikoliv na základě individuálních znaků, ale pouze formální příslušností k zaniklé a neaktivní organizaci.