"U těchto osob byly v originálech registračních protokolů pozměněny údaje, které by je identifikovaly jako tajné spolupracovníky StB," řekl novinářům šéf ústavu Ivan Petranský. Jsou mezi nimi například někdejší šéfredaktor už zaniklého deníku Národná obroda Juraj Vereš nebo spisovatel Albert Marenčin. Jména dalších osob ÚPN zveřejní později.

Vereš a Marenčin měli podle ÚPN vnášet rozpory mezi předáky náboženského a občanského disentu. Měli například rozeštvat proti sobě pozdější čelní představitele KDH Jána Čarnogurského a Františka Mikloška s politologem Miroslavem Kusým a publicistou Milanem Šimečkou. Poskytovali také informace o historikovi Jozefu Jablonickém a spisovatelce Haně Ponické. Vereš měl donášet také na emigranty, žijící v západním Německu.

Marenčin a Vereš popírají spolupráci

Oba popřeli, že by s StB spolupracovali. Marenčin řekl, že ho sice předvolávali k výslechům, ale úkoly nedostával. "Pokud se mě ptali na věci, o nichž jsem věděl a přitom jsem byl přesvědčen, že tím nikomu neublížím, tak jsem řekl ano, setkal jsem se s tím a tím," uvedl Marenčin. Dodal, že Mikloška vůbec neznal a s Čarnogurským neměl žádné kontakty.

Vereš kromě toho trval na tom, že jej StB skutečně pronásledovala. "Kdybych pracoval jako agent, tak bych nebyl pronásledován, sledován a dvacet let bez zaměstnání," řekl.

Záznamy byly přepsané

Záznamy o agentech byly v dokumentech vygumované a přepsané. Představitelé ÚPN nevědí, kdo dokumenty zfalšoval. Nevyloučili, že podají v tomto případě trestní oznámení za falšování veřejné listiny.

Personální svazky byly po roce 1989 skartované, pozměnění záznamů odhalili pracovníci ÚPN na základě další dokumentace StB, jako jsou hlášení o poskytování informací, plány práce, svazky konspiračních bytů a záznamy o zvláštních finančních prostředcích určených k odměňování spolupracovníků.

ÚPN nadále tvrdí, že svazky zůstávají hodnověrným zdrojem informací.